Umakartové jádro je nešvar hlavně panelových domů. Dříve se jednalo o rychlý a levný způsob výstavby. V běžném životě se ale umakartové jádro neosvědčilo, proto se v dnešní době volí jeho rekonstrukce.
Nově zrekonstruovaná koupelna (Zdroj: Rigips, Saint-Gobain)
I koupelna v panelovém domě může působit moderně a elegantně. Umakartové jádro můžete nahradit třeba sádrokartonovým. Na rozdíl od zděného jádra bude renovace levná, jednoduchá a zabere jen pár dní. Pak už stačí jen vybrat vhodnou dlažbu.
Klasické umakartové jádro, které se začalo v českých panelových domech objevovat od 70. let minulého století, obvykle nebývá ani praktické, ani nijak zvlášť estetické. Není proto divu, že se mnoho obyvatel panelákových bytů rozhodne pro jeho renovaci. Patříte-li mezi ně, zvažujete nejspíš, jaký materiál použít.
„Ačkoliv dříve bývaly obvyklejší rekonstrukce zděné, nepsaným vítězem je dnes jednoznačně sádrokarton. Dají se do něj schovat elektroinstalace, nebude mít problém unést obklady a může koupelnu také odhlučnit. Především ale díky své tenkosti ušetří prostor, kterého bývá v panelových domech téměř vždy nedostatek,“ říká Robert Hošek, odborník na suchou výstavbu.
Stará koupelna s nepraktickým umakartovým jádrem (Zdroj: Rigips, Saint-Gobain) Umakartové jádro je třeba celé vybourat (Zdroj: Rigips, Saint-Gobain)
Taková rekonstrukce má navíc tu výhodu, že zabere jen několik dní – u takzvané suché výstavby, jak se práce se sádrokartonem také označuje, se nemusí na nic příliš dlouho čekat. Mezi další výhody sádrokartonových desek patří i jejich lehkost, skladnost a snadná manipulace. „I když žijete ve vyšších patrech panelového domu, nemusíte řešit jejich přepravu a skladování. Za všech okolností navíc unese nové konstrukce i stávající betonový strop,“ říká odborník. Sádrokartonové jádro navíc podle něj vydrží dlouho bez nutnosti oprav.
Na začátku je třeba rozvrhnout si, jak vlastně chceme bytové jádro předělat, a strhnout původní umakart. „Ihned musíme zkontrolovat celkový stav prostoru. Na obvodové zdi a podlahu také často zatéká a mohou se zde objevit plísně. Ty je tím pádem nutné ošetřit vhodnými přípravky,“ upozorňuje Petr Müller, specialista na sanaci vlhkého zdiva ze společnosti Weber. Na místě je také zkontrolovat elektroinstalace a rozvody. Je-li vše v pořádku, můžeme se pustit do práce.
Sádrokarton skryje trubky i kabely (Zdroj: Rigips, Saint-Gobain)
Impregnované příčky zabrání vzniku plísní
Protože příčky v koupelně bývají vystaveny vlhku i vodě, jsou pro ně ideálním materiálem impregnované sádrokartonové desky, které zabraňují vzniku plísní. „Plochy přímo ostřikované vodou nicméně musí být i tak opatřeny hydroizolačním nátěrem, aby jejímu náporu odolaly,“ upozorňuje Robert Hošek.
Při realizaci sádrokartonové příčky je důležité neopomenout akustickou minerální izolaci. „Většina sádrokartonových desek má dobré akustické vlastnosti sama o sobě. I ty tenčí dosahují výrazně lepších hodnot vzduchové neprůzvučnosti než zděné příčky,“ vysvětluje odborník.
Pokud nám však skutečně záleží na tom, aby se zvuky z koupelny a toalety nerozléhaly po bytě, měli bychom do sádrokartonu zabudovat akustickou minerální izolaci. „Ta je pro sádrokartonové příčky, stropy i podhledy nejlepší volbou, protože zlepšuje akustické parametry a zvyšuje požární odolnost příčky,“ říká Tomáš Truxa ze společnosti, která se zaměřuje na výrobu izolačních materiálů.
Práce se sádrokartonem je rychlá a čistá (Zdroj: Rigips, Saint-Gobain)
Výstavbu příček i aplikaci izolace je nutné provést ještě před realizací skladby podlahy a stropního podhledu. „Toto řešení napojení jednotlivých konstrukcí příčky snižuje přenos hluku do vedlejších místností a zvyšuje akustický komfort,“ vysvětluje odborník.
Před aplikací dlažby musíme vyrovnat podklad
Po dokončení příček přijde na řadu obklad a dlažba. Dle vlastního vkusu si můžeme vybrat cokoliv od všední klasiky po extravagantní designové varianty. Při aplikaci dlažby a obkladů bychom ale měli obzvláště dbát hned na několik faktorů. Prvním z nich je pečlivá příprava podkladu, tedy podlahy a stěn.
„Podklad by měl být absolutně rovný, s maximální možnou odchylkou 2 milimetrů na dvou metrech,“ radí Michal Zajíc, specialista na obklady. Podklad nejprve ošetříme vhodnou penetrací a na nerovnosti následně štětcem naneseme opravnou hmotu. „Zvolit můžeme také celoplošné vyrovnání podlahy s pomocí nivelační hmoty,“ dodává odborník.
Když máme všechny povrchy vyrovnané, aplikujeme malířským štětcem na celou plochu koupelny penetraci určenou na savé podklady. Po jejím zaschnutí provedeme hydroizolaci, díky níž do budoucna zamezíme prosakování vody do konstrukce. „Disperzní hydroizolační hmotu bychom měli aplikovat po celé ploše koupelny až do výše obkladů za pomoci válečku nebo nerezového hladítka. Po nánosu první vrstvy je třeba počkat zhruba dvanáct hodin a pak aplikovat vrstvu druhou,“ vysvětluje Michal Zajíc.
Po dalších zhruba 24 hodinách bude možné začít s lepením obkladů a dlažeb. „Existuje speciální lepidlo na obklady a dlažby, které si doma připravíme vmícháním sypké směsi do vody. Na hydroizolační hmotu je ideální lepidlo kvalitativní třídy S1, takzvané flexibilní,“ radí odborník.
Na stěny lepidlo aplikujeme zubovou stěrkou a obklad do něj následně zatlačíme. „Mezi jednotlivými obklady je nutné dodržet asi třímilimetrovou mezeru, aby zůstal prostor pro spárovací hmotu,“ upozorňuje Michal Zajíc. Na podlahu lepidlo také nanášíme zubovou stěrkou, její hladkou stranou je ale následně nutné nanést tenkou vrstvu lepidla také na rub dlaždice. Teprve poté můžeme dlaždici položit na podklad a zatlačit ji.
„Takzvané oboustranné lepení, které zajišťuje maximální pevnost, se pro dlažbu využívá na základě normy, podle níž musí být prostor pod dlažbou téměř stoprocentně pokryt lepidlem,“ vysvětluje odborník.
Poté, co nalepíme obklady i dlažbu a počkáme zhruba 24 hodin na vyschnutí lepidla, je čas na aplikaci spárovací hmoty. „V jejím případě je vždy nutné dodržet předepsané ředění vodou. Pokud ji naředíme příliš nebo naopak nedostatečně, povrch může zflekatět,“ varuje Michal Zajíc. Po jejím vyzrání můžeme novou koupelnu vybavit dle svého vkusu i potřeb a začít používat.
S diváky se vedla diskuze, zda zbourat nebo nebourat příčku v kuchyni. Diváci hlasovali pro, ale na základě komunikace v on-linu deníku s Karlem a designéry se zjistilo, že je to příčka nosná, takže se nic bourat nebude. Ale diváci, díky moc :)
