reklama

Pozor na vzdušnou vlhkost, může přivábit plísně

Rozhodli jste se letos v zimě topit méně, abyste ušetřili na energiích? Jde o nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak alespoň částečně zkrotit cenu na ročním vyúčtování. Má to však jeden drobný háček. Když teplota v interiéru klesá, vzdušná vlhkost častěji naráží na rosný bod. Vlhké prostředí v bytě pak může vést ke vzniku zdravotně velmi závadných plísní.

Možná jste se rozhodli letos v zimě topit méně, abyste ušetřili na energiích
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
Možná jste se rozhodli letos v zimě topit méně, abyste ušetřili na energiích (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

Jak zatočit s vlhkostí, jak předejít vzniku plísní a jak ideálně zajistit, abyste doma měli stále stejně teplo, vysvětlují oslovení odborníci. Rostoucí ceny energií v kombinaci s klesajícími teplotami vyvolávají v mnohých z nás paniku. Média se v reakci na to začala hemžit radami ohledně toho, jak ušetřit. Nejjednodušším, i když ne zrovna pohodlným řešením, je samozřejmě méně topit.

Dočítáme se například, že snížení teploty v bytě o pouhý jeden stupeň může znamenat významné úspory. Málokdy však odborníci doplní, že snížení teploty může v interiéru zvýšit relativní vzdušnou vlhkost, která může vést ke vzniku plísní. Jejich výskyt v domácnosti s sebou přitom přináší závažné zdravotní problémy.

Kondenzace se obvykle tvoří na vnitřní straně okna v blízkosti okrajů a je doménou především starších skel a dvojitých oken
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
Kondenzace se obvykle tvoří na vnitřní straně okna v blízkosti okrajů a je doménou především starších skel a dvojitých oken (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

Plísně mohou začít vznikat ve chvíli, kdy teplota dosahuje takzvaného rosného bodu. „Ten představuje rozhraní, kdy už vzduch není schopen vlhkost pojmout. Když vzdušná vlhkost v prostředí narazí na plochu s teplotou rosného bodu či nižší, začne se na povrchu srážet,” vysvětluje Tomáš Truxa ze společnosti, která se zaměřuje na řešení tepelného komfortu v budovách.

Zvýšená vlhkost panuje v koupelně či v kuchyni

Se zvýšenou vlhkostí je třeba bojovat zejména v místnostech, kde se často využívá voda – zejména tedy v koupelně a kuchyni, na toaletě a případně v místnostech technického rázu. V době, kdy stále více lidí pracuje z domova, stoupá vzdušná vlhkost v interiéru například tím, že si častěji vaří. „Optimální doporučená vlhkost v bytě se v zimě pohybuje mezi 45 % a 60 %, v létě mezi 40 % a 55 %. Dosahuje-li vyšších hodnot, je nutné ji snížit,” říká odborník.

Často se stává, že se lidé na zateplování snaží ušetřit a použijí nedostatečně tlustou izolaci
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
Často se stává, že se lidé na zateplování snaží ušetřit a použijí nedostatečně tlustou izolaci (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

Dobrým pomocníkem v boji proti plísním je větrání. „Zejména nemáme-li kvalitní zateplení a zasklení, je důležité doma především v zimním období několikrát za den minimálně pět až deset minut intenzivně větrat,” upozorňuje Tomáš Truxa. V místnostech s krátkodobě zvýšenou vlhkostí pak podle něj představuje řešení instalace digestoře či ventilátoru.

Na energiích ušetříte s kvalitním zateplením

Není-li vám však časté větrání po chuti – zimomřivým lidem ostatně v kombinaci s omezením vytápění rozhodně nepřidá –, problému můžete čelit kvalitním zateplením. Díky němu budete moci topit méně, a teplota v interiéru přitom zůstane stejná. „Často se stává, že se lidé na zateplování snaží ušetřit a použijí nedostatečně tlustou izolaci. Cena pěnového polystyrenu či minerální vaty, kterou tímto způsobem ušetří, je však nižší než cena za energie, které kvůli tomu zaplatí navíc. Pokud se tedy lidé rozhodnou pustit do zateplení domu, je vždy lepší na začátku investovat do silnější vrstvy izolace,” vysvětluje odborník.

Dobrým pomocníkem v boji proti plísním je větrání
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
Dobrým pomocníkem v boji proti plísním je větrání (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

Pro minimalizaci úniku tepla z objektu a snížení rizika vzniku vlhkosti a plísní je třeba dbát na správný návrh zateplovacího systému Jedině správně navržený a pečlivě provedený zateplovací systém plní správě svou funkci a napomáhá zamezit kondenzaci vlhkosti v objektu i konstrukci. Důležité je při návrhu dbát zejména na místa, kde mohou vznikat takzvané tepelné mosty – tedy části konstrukce s horšími tepelně izolačními parametry.

Významnou roli hrají i okna

Úspory na vytápění mohou podpořit také okna. „Izolační trojskla, která v zimě tolik tepla nepropouští, jsou v dnešní době u novostaveb již standardem. Málokdo ale ví, že existují i okna, která dokáží teplo ze slunce aktivně přijímat a napomáhat tak tepelným ziskům,” vysvětluje Michal Široký ze společnosti, která se zaměřuje na výrobu zasklení. Důležité je podle něj dbát také na to, aby při aplikaci nevznikly mezi oknem a zdivem žádné mezery.

V obvykle nejkritičtěji zasažených vlhkých prostorách je potřeba k výstavbě použít takový materiál, který plísním nedovolí vyrůst
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
V obvykle nejkritičtěji zasažených vlhkých prostorách je potřeba k výstavbě použít takový materiál, který plísním nedovolí vyrůst (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

Vlhkost v místnosti signalizuje orosené okno. Kondenzace se obvykle tvoří na vnitřní straně okna v blízkosti okrajů a je doménou především starších skel a dvojitých oken. Kromě izolačních skel proti ní můžeme bojovat i použitím takzvaných teplých rámečků. Z hlediska rosení je podle Romana Dufka, odborníka na izolační skla, nejrizikovějším prvkem distanční rámeček. Ten odděluje skla a vytváří mezi nimi dutinu pro inertní plyn, zpravidla argon.

V minulosti se nejčastěji vyráběl z hliníku, který je sice levný, ale má vysokou tepelnou vodivost. Teplo tak snadno unikalo, výrobci jej proto nahradili kompozitním plastem,” popisuje. Ten nejenže disponuje nízkou tepelnou vodivostí, ale také obsahuje molekulární síta, která pohlcují vodní páru a zbavují meziprostor skel zbytkové vlhkosti z výroby.

Úspory na vytápění mohou podpořit také okna
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
Úspory na vytápění mohou podpořit také okna (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

Plísní se můžeme zbavit sanací

Hlavu však není nutné věšet ani v případě, že jste již kohoutek radiátoru stáhli a proti vlhkosti nezasáhli. Rychlým, avšak krátkodobým řešením pro zdi, které navlhly a třeba už i začaly plesnivět, mohou být takzvané sanační omítky. Ty lze zpracovat stejně jako tradiční jádrové, disponují ale speciálními vlastnostmi, jejichž prostřednictvím proti plísním bojují.

Pro interiéry je ideální hydrofilní sanační omítka, jež neomezuje propustnost vlhkosti do vnějšího prostředí. Využít se dá ale také omítka tepelně izolující, která ovlivňuje povrchovou teplotu zdiva, či přímo protiplísňová sanační omítka, jež pálí kořínky plísňových spor,” doporučuje Petr Müller, odborník na sanaci.

Se zvýšenou vlhkostí je třeba bojovat zejména v místnostech, kde se často využívá voda
i (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)
Se zvýšenou vlhkostí je třeba bojovat zejména v místnostech, kde se často využívá voda (Zdroj: Weber, Saint-Gobain)

V obvykle nejkritičtěji zasažených vlhkých prostorách je potřeba k výstavbě použít takový materiál, který plísním nedovolí vyrůst. Tím je například speciální sádrokartonová deska, která neobsahuje žádný organický komponent, jež by mohl být pro plísně živnou půdou.  „V koupelnách, kde není možné přímé větrání okny nebo je jinak ztížená výměna vlhkého vzduchu, již klasický impregnovaný sádrokarton nepostačí. I v tomto případě je vhodné řešení zvolit speciální desky,“ radí Robert Hošek ze společnosti, která vyrábí právě sádrokartonové desky.

Zdroj informací: Saint-Gobain, Rigips, Weber, Isover

Publikováno: 5.12.2022, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce