reklama

Jak předejít praskání okenních skel z důvodu vysokých letních teplot?

V důsledku nerovnoměrného zahřívání okenních tabulí může dojít k rozpínání a k následnému popraskání skla i přesto, že předtím okna sloužila dlouhá léta naprosto bez problémů. Poradíme vám, jak můžete této nepříjemnosti předejít.

Jak předejít popraskání oken z důvodu vysokých letních teplot? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Je-li vystaveno intenzivnímu slunečnímu záření, každé sklo se začne samovolně rozpínat. Maximální teplotní rozdíl, který vydrží běžné plavené sklo, je 40 °C. Problém nastává v momentě, kdy se plocha skla nezahřívá rovnoměrně. Stačí, když je část skleněné plochy stíněná stromem nebo sousední budovou. Část skla se tím pádem roztahuje, část ne, což vede ke vzniku pnutí. Jeho výsledkem pak může být termální lomSklo tedy na jednom či více místech praskne.

V letních měsících dosahuje povrchová teplota fasády domu až 70 °C. Sklo v oknech se tedy začne přehřívat, za normálních okolností to ale nevadí, protože se tabule deformují rovnoměrně. „Nerovnoměrné zahřívání vedoucí k tomu, že sklo praskne, může nastat hned v několika případech. Problém může představovat třeba nábytek nebo jiné předměty přiléhající k oknu zevnitř či zvenčí,” vysvětluje Michal Široký, odborník ze společnosti dodávající stavební zasklení.

K samovolnému rozpínání skla dochází z důvodu intenzivního slunečního záření
K samovolnému rozpínání skla dochází z důvodu intenzivního slunečního záření (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Rozdílné zahřívání mohou mít na svědomí i obyčejné samolepky na oknech, ať už ty původní od výrobce, nebo třeba nálepky s dětskými či vánočními motivy, které na okno umístíme jako dekoraci. Pozor je třeba dávat i na žaluzie. Pokud je například necháme stažené jen do poloviny okna, na sklo opět působí v různých místech různá intenzita slunečního záření. Termální lom může v některých případech hrozit i v zimě, máme-li doma topení, které k oknu přiléhá. Zvýšená teplota na části skla může opět způsobit nerovnoměrné rozpínání.

Další problematická situace může nastat u prosklených posuvných portálů, které se využívají třeba u vstupu z domu na zahradu. Když se portál pootevře nebo je zcela otevřený, mezi odsunutým a statickým sklem vzniká prostor s minimálním či vůbec žádným prouděním vzduchu. „Jsou-li dveře částečně odsunuty, vzduch v tomto meziprostoru se oteplí až na 50 °C. Když je otevřeme úplně, může se teplota vyšplhat dokonce na 80 °C,“ varuje Michal Široký.

Zakrývání oken před zloději představuje riziko

Na stavbách bývá nejčastějším zlozvykem částečné zastínění skla, aby do stavby nebylo vidět. Toto opatření obvykle slouží k ochraně materiálů či zařízení před zloději. „V nedokončených domech často ještě nejsou nainstalovány žaluzie, a tak dělníci okna zevnitř například zakryjí matracemi v igelitu. Matrace ale představují dobrý tepelný izolant, takže v místě jejich styku se sklem vzniká velmi vysoká teplota. Stačí pak, aby matrace neobsáhly celou plochu okna, a dojde k nerovnoměrnému zahřívání,” říká Michal Široký. Nezakrytá část se v tomto případě začne ochlazovat a dochází k již popisovanému pnutí.

K prasknutí může dojít v okamžiku, pokud dojde k nerovnoměrnému zahřátí skla
K prasknutí může dojít v okamžiku, pokud dojde k nerovnoměrnému zahřátí skla (Zdroj: Saint-Gobain Building Glass)
Zhruba ve třech procentech případů se ale prasknutí nakonec nevyhne ani kalenému sklu
Zhruba ve třech procentech případů se ale prasknutí nakonec nevyhne ani kalenému sklu (Zdroj: Saint-Gobain Building Glass)

Kalené sklo teplotám odolává lépe

Prasklinu ve skle způsobenou tepelným lomem poznáme snadno, protože začíná vždy na hraně skla. I když si budeme dávat pozor, ne vždy je v našich silách nerovnoměrnému rozpínání skla zabránit. Jeho příčinou může být například strom v zahradě, který zastiňuje část okna.

I taková situace má své řešení. Ve fázi projektování a specifikace izolačního skla lze posoudit riziková okna, tedy ta, která jsou vzhledem k orientaci budovy tepelně namáhaná, a ta navrhnout jako tepelně tvrzená neboli kalená,” radí Michal Široký. U kaleného skla hrozí riziko termálního lomu až při rozdílu teplot 200 °C. „Odolnost vůči tepelnému lomu částečně zvyšuje také opracování hran rizikového skla,” dodává.

Zhruba ve 3 % případů se ale prasknutí nakonec nevyhne ani kalenému sklu. To je způsobeno přítomností sulfidu nikelnatého v hmotě skla. Riziko takového prasknutí lze snížit takzvanou zkouškou prohříváním. „U prohřívaného tepelně tvrzeného skla je šance, že dojde k tepelnému lomu, jen 0,025 %. V praxi tedy dochází k jedinému lomu na 400 tun skla,” uzavírá odborník.

Zdroj informací: Saint-Gobain Building Glass

Publikováno: 18.7.2022, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce