reklama

Zelená je střecha, to je ale hra

Trendem posledních let je návrat zeleně do měst, která trpí vysokou mírou zastavění, a tím i nedostatkem zelených ploch a zeleně obecně. Zelené střechy pomáhají tento problém řešit.

Zelená střecha
Zelená je střecha, to je ale hra (Zdroj: ISOVER)

Vegetační střechy jsou funkčním řešením, které v České republice odborníci umí nejen vyprojektovat, ale i kvalitně zrealizovat a o střechy zodpovědně pečovat. I zde však platí zásada: Dvakrát měř a jednou řež. Když začne po dešti zatékat do obýváku, je pozdě se ptát: Kde je chyba. Jakých se můžeme dopustit chyb? Například můžeme použít špatné filtrační textilie nebo nevhodné substráty. Chyb však může nastat mnohem více.

Na rozdíl od rostlin nedokážou betonové, asfaltové a zejména tmavé plochy sluneční záření upotřebit jinak, než tepelnou energii absorbovat. Města se tak stávají akumulátory tepelné energie. Rozdíl teploty ve  města a ve volné krajině  pak činí pět až deset stupňů Celsia. Teplota zelené střechy je naopak v letních měsících až o 40 °C nižší než u klasické krytiny nebo hydroizolace. Z dalších vlastností jmenujme schopnost pohlcovat prachové částice, zadržovat dešťovou vodu, snižovat koncentraci přízemního ozonu, pohlcovat hluk ve městech nebo pohled na zelenou střechu, který zlepšuje soustředění a psychický stav člověka.

Zavlažování

Nové systémy zelených střech řeší jejich největší slabinu – zavlažování. Mohou se na nich vybudovat i jezírka obdobná vodním plochám v terénu. Střechy s přírodním porostem se budují od nepaměti. Jak se však moderní města rozrůstají, zažívá tento koncept svoji renesanci. K postupnému využití potenciálu zelených střech přispívají především nové materiály. Příkladem je zapojení minerální vlny či dalších vhodných materiálů.

Jezírko ve střešní zahradě
Jezírko ve střešní zahradě je vhodné pro novostavby. Střecha s jezírkem vyžaduje pravidelnou údržbu (Zdroj: ISOVER)

Zelená kontra hnědá

Odborníci vidí v zelených střechách budoucnost měst. Materiály, které vyvíjíme, vyvažují nedostatky dosavadních způsobů a posouvají tak celý koncept zelených střech na novou úroveň. Hlavní výhodou nového způsobu je především překonání problémů s údržbou, které od instalace zelené střechy často odrazují. Materiál ze speciální hydrofilní minerální vlny dokáže více vody zadržet, a tím vegetace vystačí s méně častějším zavlažováním. To pomáhá řešit častý problém, kdy zelená střecha je opravdu zelená jen do letních veder a následně se stává střechou hnědou.

Na retenci stejného množství vody je potřeba mnohem tenčí a lehčí vrstva souvrství, což snižuje nároky na statiku a činí celý systém ekonomičtější. K ozelenění střešních ploch se využívá jednak extenzivní systém, jenž je vhodný pro většinu plochých i šikmých střech. Má nízkou tloušťku vegetačního souvrství přibližně 8-10 centimetrů a jeho výhodou je nízká hmotnost, snadná instalace a nenáročná údržba. Zatímco extenzivní způsob umožní osázení střech suchomilnými rostlinami (netřesky, rozchodníky...), intenzivní způsob umožňuje mít na střeše pestřejší skladbu rostlin, trávník, keře, nebo dokonce i stromy. Co se týká údržby i využití, lze intenzivní systém přirovnat k běžné zahradě.

Zelené střechy jsou nejen esteticky zajímavé, ale zejména nesou zajímavé funkční výhody. Mezi ně patří zamezení přehřívání budov v letních měsících, čímž výrazně snižují spotřebu energie na chlazení. Zelená střecha mívá totiž v létě o 40 °C nižší teplotu než běžná střecha. Střechy, které používají jako částečnou náhradu substrátu minerální vlnu, navíc fungují jako efektivní dodatečná tepelně-ochranná vrstva i v zimě. Kromě toho přispívají k výrazně lepšímu hospodaření s dešťovou vodou. Rostliny produkují kyslík a zadržují vlhkost, čímž snižují efekt zvaný Urban Heat Island (městský tepelný ostrov), kdy se v městských zástavbách akumuluje příliš mnoho tepla.

Rostliny
Výživu ve střešních systémech dodáváme většinou ve formě tablet s pomalým uvolňováním živin (Zdroj: Depositphotos)

Střešní oázy v betonové poušti

V hustě zastavěných velkoměstech jsou plochy zeleně a vodních prvků vzácné, protože ceny pozemků se šplhají do astronomické výše. Tyto negativní dopady lze zmírnit i tak, že se na střechách vybudují malé vodní plochy a jezírka. Slouží jako vítaný estetický a uvolňující prvek vedle květinových záhonů, posezení a teras. Oblast využití není omezena pouze na intenzívní zelené střechy. Také u extenzívního ozelenění se často setkáváme s jednoduchými vodními plochami, které přispívají k rozmanitosti ztvárnění.

Na střechách se vyskytují různé formy vodních ploch, od jednoduchých napajedel pro ptáky až po biologická čisticí jezírka s vodními rostlinami. Vodní plochy na střechách mohou plnit funkce architektonického prvku ke zvýšení estetické hodnoty a ekologického přínosu, rozšíření životního prostoru pro faunu a člověka, zadržování srážkové vody, a vypařování a chladivého efektu.

Jednoduché vodní plochy s výškou hladiny přibližně od pěti do dvaceti centimetrů se zakládají především na extenzívních zelených střechách pro zvýšení jejich rozmanitosti a ekologické hodnoty, anebo umocnění estetického dojmu u pohledových střešních ploch. Přestože takové vodní plochy mohou při dlouhodobém suchu vyschnout, bývá zpravidla k dispozici voda pro hmyz i ptáky alespoň po určitou dobu a při příznivých klimatických poměrech se zde mohou některé druhy i rozmnožovat.

Zelená střecha
Nové systémy zelených střech řeší jejich největší slabinu – zavlažování (Zdroj: Depositphotos)

Zakládání a konstrukce takovýchto „mini jezírek“ je vcelku jednoduchá; protože tloušťka okolního souvrství může činit třeba jen deset centimetrů, je na ochranné a separační geotextilii, která chrání kořeno-vzdornou hydroizolaci střechy, nutné vytvořit a zafixovat okraje budoucího jezírka. Zakřivené okraje lze vytvarovat například z ohebné drenážní hadice, přes niž se položí fólie, kterou je vyložena vnitřní plocha. Zvýšené okraje vytvořené drenážní hadicí vytvoří, spolu s vodotěsnou fólií odolnou proti UV záření, ohraničenou vodní plochu. 

Realizace obdobných prvků výrazněji nezatěžuje konstrukci střechy. Na jezírkovou fólii se pokládá ochranná geotextilie a tenká vrstva hydrofilní vlny překrytá oblázky tvořící dno. Při malé hloubce nelze použít typické vodní rostliny, ale vysadit vodomilné rostliny vyskytující se na okrajích rybníků a jezer, jako například ostřice, blatouchy, žabník jitrocelový nebo mátu vodní. Voda je doplňována při deštích. v déletrvajícím suchu se ztrácí viditelná hladina a voda zůstává dostupná v hydrofilní vlně, odkud jí drobní živočichové odebírají.

Na intenzivních zelených střechách je díky vyššímu vegetačnímu souvrství 30 - 50 centimetrů možné vytvořit i hlubší jezírka. Konstrukce je v zásadě stejná - okraje a  vnitřek opět vytvoříme pomocí jezírkové fólie. Obvod jezírka je zpravidla vytvořen například z monolitického betonu, cementotřískových nebo betonových obrubníků ve tvaru L. Jezírková fólie bývá vytažena přes okraj a tam případně zajištěna. U hlubších a větších jezírek na intenzivních zelených střechách se zřizují pobřežní a okrajové zóny, stejně jako u zahradních jezírek na terénu.

Po osázení rostlinami, které jsou vhodné pro příslušné stanoviště, už není rozdílu mezi střešním a zahradním jezírkem. Ve vodě se houpou lekníny, pod nimi se prohánějí zlaté rybky a terasa v bezprostřední blízkosti láká k posezení. Na střeše je důležité chránit vodní plochu před přehříváním pomocí vhodného zastínění, a také dbát na pohyb a okysličování vody.

Zelená střecha2
Realizace obdobných prvků výrazněji nezatěžuje konstrukci střechy (Zdroj: Depositphotos)

Vhodné řešení

Pro systémy plochých i šikmých vegetačních střech jsou nyní k dispozici i produkty Saint-Gobain z hydrofilní minerální vlny. Tyto desky jsou velice lehké a vzdušné. Fungují jako částečná náhrada substrátu, vylehčují konstrukci střechy a rostlinám se v nich daří. Jejich hydrofilní vláknitá struktura umožňuje udržení vody několik týdnů, a  zároveň dokáže přebytečnou vodu odvádět, aby se rostliny neudusily, nebo neodplavily při přívalových deštích.

Jaké jsou výhody desek oproti zemině? Výrazně menší přitížení střechy, lepší drenážní kapacita a výrazně větší vodní propustnost, obrovská pórovitost – více vzduchu pro kořeny, schopnost udržet více vody po delší čas, neutrální pH a výrazné snížení tepelných ztrát.

Desky jsou na rozdíl od pěstební zeminy bez organické složky, bez humusu, který dává výživu Rostlinám. Proto je nutné desky kombinovat se substrátem, který humusové složky v sobě obsahuje. Pro lepší kondici rostlin lze vegetační souvrství přihnojovat. Volba se odvíjí od rostlin a jejich stanoviště. Například, extenzivní vegetační přihnojujeme vždy na jaře po dobu prvních 5 let, pak můžeme zmírnit. Používají se především hnojiva s postupným uvolňováním živin.

P6240167
Zelené střechy jsou nejen esteticky zajímavé, ale zejména nesou zajímavé funkční výhody (Zdroj: ISOVER)

Izolace bez chyb

Podívejte se na celý díl seriálu Izoalční inspektoři ISOVER o vegetačních střechách. Další informace najdete v  prospektu ISOVER – Vegetační střechy, v montážním videonávodu nebo můžete  využít bezplatnou poradenskou linku  800 476 837 (800 ISOVER) či technickedotazy@isover.cz, kde vám technici poradí nejen jak na vegetační střechu, ale zodpoví i na další dotazy k zateplování domů. A pokud chcete, aby vše dobře dopadlo, vyberte si svého řemeslníka z nabídky osvědčených profesionálních firem na nejremeslnici.cz.

Publikováno: 2.2.2021, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce