Elektrické vytápění po roce 2020. Jak vytápět rodinný dům?

Jaké jsou požadavky na stavbu rodinného domu a novostaveb po roce 2020?

Již nějakou dobu zákon o hospodaření energií klade na stavebníky povinnosti, které je nutné plnit za účelem snižování energetické náročnosti budov a produkce škodlivých emisí. Od 1. ledna 2020 má dojít k zpřísnění, a to v podobě požadavků na stavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB).

V praxi to znamená, že obvodové konstrukce je třeba zateplit větší vrstvou tepelné izolace, stejně tak okna, dveře či vrata a světlovody musejí mít lepší tepelně technické vlastnosti, než tomu bylo doposud. Dále je kladen důraz na to, aby část dodávané energie do budovy pocházela z obnovitelných zdrojů, případně aby budova energii produkovala. Přísnější požadavky se dotýkají také dobře regulovatelného vytápění, větrání i osvětlení.

“Neekologické” elektrické vytápění a požadavky na NZEB

Splnění požadavků na NZEB je však náročnější, pokud plánujete elektrické vytápění domu. Proč tomu tak je? Jedním z hlavních kritérií pro určení energetické náročnosti stavby je ukazatel neobnovitelné primární energie (NPE). Velmi zjednodušeně se to dá vysvětlit tak, že vyhláškou jsou stanoveny koeficienty pro jednotlivé typy zdrojů energie (elektřina, plyn, uhlí) a těmito koeficienty se při posuzování budovy vynásobí spotřeby ve Vašem domě. Čím vyšší koeficient, tím méně ekologický zdroj. Energie použité v hodnocené budově tak mají zásadní vliv na její zatřídění. Přitom tento faktor, vzhledem k tomu, že skutečná spotřeba je dodatečně vynásobena koeficienty dle vyhlášky, nemá se skutečnou spotřebou konkrétního objektu nic společného. Aktuální podoba vyhlášky o hodnocení energetické náročnosti budov určuje přepočítávací koeficient (tzv. konverzní faktor) pro kusové dřevo 0,1, pro plyn 1,1, pro hnědé uhlí také 1,1! Ale pro elektřinu 3,0. Česká legislativa tedy hodnotí elektrickou energii jako neekologický zdroj pro vytápění. Díky tomu, i navzdory nejnižší celkové spotřebě energie, vycházejí budovy s elektrickým vytápěním při hodnocení energetické náročnosti v ukazateli spotřeby NPE nejhůře.

Elektrické vytápění omezuje přemrštěný faktor NPE

Česká republika má jeden z nejvyšších konverzních faktorů elektrické energie v Evropě. Tuto hodnotu si každá země upravuje podle podílu výroby elektřiny (obnovitelné zdroje, tepelné elektrárny, jaderné elektrárny). Jak bylo uvedeno již výše, ČR si jej tedy sama stanovila v roce 2010 na hodnotu 3. Vzhledem k tomu, že 30 % elektrické energie produkujeme z jádra, hodnota NPE by měla být spíš nižší, než je celoevropský průměr (tedy pod hodnotou 2,5). Navíc v hodnotě z roku 2010 není zahrnut ani následný rozvoj fotovoltaických elektráren. Není tedy od věci, že se aktuálně řeší úprava tohoto parametru.

Připadá tedy nadále v úvahu elektrické vytápění rodinného domu?

Jak již bylo řečeno, vysoké konverzní faktory znevýhodňují hodnocení energetické náročnosti budov, které uvažují elektrické vytápění. Existují však možnosti, jak vyhovět požadavkům na NZEB, které zároveň mohou představovat nejen komfortní řešení staveb, ale umožňují i dosahovat úspor provozních nákladů domu. Ať již plánujete vytápění elektrokotlem a ohřev vody pomocí elektrického bojleru nebo instalaci elektrického podlahového topení, žádná z možností neodpovídá bez dalších opatření požadavkům na výstavbu rodinných domů po roce 2020. Takovou kombinaci je z velké části třeba doplnit i zdrojem, který je k přírodě šetrnější.

Doposud proto bylo vhodným řešením např. vybudování krbu, kdy instalace obnovitelného zdroje energie kompenzovala “neekologickou” spotřebu elektrické energie. Po zpřísnění požadavků však situaci nevyřeší ani doplnění sestavy krbovými kamny bez výměníku tepla. Jejich podíl na vytápění by musel být více jak poloviční, což technicky není možné. Jaké jsou tedy možnosti pro elektrické vytápění domu?

Elektrické vytápění rodinného domu po roce 2020

Významným faktorem, který by mohl přispět k podpoře elektrického vytápění, je novela vyhlášky 78/2013 Sb., díky které by mohlo dojít ke změnám ukazatele NPE ještě do konce roku 2019. Koefeicient NPE pro elektrickou energii by tak měl být s platností od 1.1.2020 snížen na 2,6. Společnost FENIX, která je lídrem na českém trhu v elektrickém vytápění, nechala zpracovat studii hodnotící dopad kladených požadavků na modelový objekt postavený po roce 2020. Poukazuje tak na to, že elektrické vytápění není ani při zpřísnění podmínek nemyslitelnou variantou pro vytápění rodinného domu.

Ačkoli hlavním účelem samotné směrnice, ke které je koncipována vyhláška 78/2013 Sb., je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, studie ukázala, že modelový dům splní kritéria pro zařazení do NZEB nejen s plynovým kondenzačním kotlem, ale i s kotlem na pevná paliva, a to bez instalace jakéhokoliv obnovitelného zdroje. To názorně vypovídá o spornosti celé metodiky posuzování NZEB.

Výsledkem studie je, že i při elektrickém vytápění domu lze po roce 2020 splnit kritéria pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Objektivně lze ale říci, že zpřísněním podmínek dochází také k požadavku na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Toho lze dosáhnout např. instalací střešní fotovoltaiky (FVE). Dnes už ale lze i na FVE systémy využít státní dotaci. Výhody elektrického vytápění domu dále vzrostou v kombinaci FVE s bateriovým úložištěm. Fotovoltaické články a baterie navíc poslední dobou zlevňují a penalizace elektrického vytápění tak slábne.

Zajímavým řešením je také instalace krbových kamen a multisplitové klimatizace. Tato kombinace není nijak finančně náročná a při hodnocení energetické náročnosti domů představuje významný zdroj pro pokrytí spotřeby energie elektrickým vytápěním. Klimatizace pomáhá řešit přehřívání objektu v letních obdobích, které je u novostaveb daleko větším problémem než tepelné ztráty při vytápění v zimních měsících. Vzhledem k extrémním letním teplotám je navíc klimatizace stále častějším požadavkem a v mnoha případech se tak dá považovat za nedílnou součást většiny zamýšlených novostaveb.