reklama

Ptáci i pražský pavouk dokáží s fasádou pěkně zatočit

Nová, hezky upravená fasáda hraje často ve vzhledu a celkové úpravě domu prim. Bývá proto nepříjemným překvapením, když se setká s útokem okolních živočichů. Zejména na zateplené fasády často útočí ptáci z řádu šplhavců, mezi které patří třeba strakapoud, datel či žluna.

Fasádě škodí ptáci i malý pavouk (Zdroj: Divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.)

Ve větších městech pak narušuje vzhled především světlejších fasád také cedivečka zápřední neboli pražský pavouk. Proč se na fasádu pavouci i ptáci lepí a jak se vypořádat s následky jejich útoků, radí Tomáš Pošta, odborník na tepelně izolační systémy.

Zateplených budov s ohledem na rostoucí ceny energií i snahu chránit životní prostředí neustále přibývá. Zateplené fasády se ovšem bohužel často stávají terčem útoku ptáků z rodu šplhavců. Největší potíže obvykle dělá strakapoud, do fasád ale vyklove díru i žluna či datel. Důvod jejich chování přitom není úplně jasný. „Existuje několik teorií, proč ptáci napadají fasády. Když na ně poklepou, ozve se dutý zvuk, což jim připomíná dutiny ve dřevě, v nichž se často skrývá hmyz. Mohou se tak domnívat, že klováním do fasády najdou potravu,” vysvětluje Tomáš Pošta.

Je také možné, že ptákům hmota omítky jednoduše chutná, protože je přitahují látky, kterými je napuštěna. Na jaře a v létě pak může být důvodem vytesání dutiny ve fasádě hnízdění. „V tom případě tesání pokračuje i po odstranění měkké izolační vrstvy. Ptákům se tak někdy podaří vytvořit dutinu dostatečně velkou na to, aby v ní mohli nocovat,” říká odborník. Další z příčin může představovat jednoduše zvuk, který při ťukání do fasády zní. „Ptáci si možná akusticky značí hnízdní teritorium. Čím více jsou slyšet, tím je to pro ně výhodnější. Bubnování do fasád je ale také může zkrátka jen bavit,” shrnuje oborník.

Ptáci znehodnocují fasády klováním i svými hnízdy
Ptáci znehodnocují fasády klováním i svými hnízdy (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Prohlubně v zateplení stačí opravit jen lokálně

Ptáci tak často ve vnějším tepelně izolačním systému zvaném ETICS zanechávají nevzhledné prohlubně. Pro jejich nápravu však není nutné hned přemýšlet o celkem nákladné renovaci fasády. Poškozené místo stačí ošetřit jen lokálně, jak shrnuje odborník z Weberu do několika bodů:
  1. V místě poškození vyřízneme úhlovou bruskou s použitím řezného kotouče na beton nebo kámen obdélník či čtverec. Vyříznutou plochu izolace sejmeme.
  2. Z této oblasti odstraníme omítku i stěrkovou hmotu až na vyztužovací skleněnou síťovinu. Ta musí zůstat neporušená.
  3. Na místo vložíme nový izolant, který přesně odpovídá vyříznutému otvoru. Na jeho rubovou stranu pak celoplošně naneseme lepicí hmotu.
  4. Okraje původní omítky pro ochranu oblepíme krycí páskou a na celou plochu opravy naneseme novou vrstvu lepicí a stěrkové hmoty.
  5. Po jejím zatvrdnutí a vyzrání, které trvá zhruba 5 dnů, oblast opatříme krycí páskou a provedeme aplikaci podkladního nátěru.
  6. Po zaschnutí nátěru, tedy po dalších asi 24 hodinách, naneseme novou vrstvu omítky, jejíž odstín a zrnitost se co nejvíce blíží té původní.
  7. Odstraníme krycí pásku a zaretušujeme okraj úpravy tak, aby bylo napojení co nejméně znatelné. Místo opravy bude vždy nepatrně viditelné. Barevná odchylka závisí hlavně na stáří okolní omítky.

Cedivečka zápřední škodí hlavě ve větších městech

Dalším, méně známým nepřítelem fasád je 3mm pavouček cedivečka zápřední. Pod tímto roztomilým jménem se skrývá pavouk nenápadného vzhledu, který se usídluje na omítkách budov a esteticky je hyzdí svými pavučinami. „Zhruba 5cm pavučiny vytváří zejména v přesahu střechy nebo pod římsami, kde je hmyz chráněn před deštěm. Postupně se na ně chytá prach a další nečistoty, takže zeď působí špinavě,” vysvětluje Tomáš Pošta. Své pavučiny cedivečka nepožírá, takže na fasádě zůstávají i po její smrti.

Pavučiny esteticky znehodnocují vzhled omítky
Pavučiny esteticky znehodnocují vzhled omítky (Zdroj: Divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.)

Cedivečka se vyskytuje pravděpodobně v celé republice, největší pole působnosti má však ve větších městech. „Cedivečka je suchomilná a teplomilná a velká města představují největší tepelné ostrovy. Nejvíce se tedy vyskytuje v Praze, i proto se jí přezdívá pražský pavouk,” říká odborník. Kromě teploty rozhoduje o tom, kde se cedivečka usadí, také charakter omítky. Přednost dává světlým odstínům, protože odráží více UV záření a jsou atraktivnější pro drobný hmyz, jímž se pavouk živí. Častěji se také vyskytuje na novějších fasádách.

Znečištění drobnými pavučinami majitelé domů často nevěnují pozornost, jejich odstranění přitom není vůbec náročné. „Začneme tím, že snadno uvolnitelné nečistoty odstraníme za pomoci koštěte či kartáčku. Na hrubší nečistoty si pak připravíme fasádní čisticí přípravek, který naředíme čistou vodou. Roztok by neměl obsahovat víc než 20 % čisticího prostředku,” vysvětluje Tomáš Pošta.

Vhodný poměr ředění nejprve vyzkoušíme na malé ploše a je-li vhodný, naneseme jej stříkáním či s pomocí válečku na celou plochu znečištěné fasády. Pak už jen prostředek opláchneme (ideálně tlakovou) vodou. „Tlak vody by neměl překročit 100 barů. Při oplachování doporučujeme vyzkoušet tlak vody pomalým přibližováním trysky, aby nedošlo k mechanickému poškození povrchu,” varuje odborník. Pavučiny i špína na nich usazená se pak jednoduše spláchnou.

Zdroj informací: Divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Publikováno: 19.7.2022, Autor: Redakce , Profil autora: Redakce