reklama

Bohužel pro nás! Okna české normy splňují!

Rezavé vnitřní výztuhy, kombinace různých plastů tříd A, B, C, přítomnost těžkých kovů, a dokonce i kompletně neseřízené okno, kterým by protekl první silný déšť. Nejen tyto poznatky přinesl jedinečný test oken na českém trhu, který realizoval nezávislý Institut zdravého bydlení.

Mnohá okna vykazují vážné nedostatky
i (Zdroj: Institut zdravého bydlení)
Mnohá okna vykazují vážné nedostatky (Zdroj: Institut zdravého bydlení)

Zakopaný pes je v tom, že pro okna neplatí v mnoha ohledech konkrétní pevné normy a nemůžeme se spolehnout ani na CE štítek! Jak z této pasti ven? Řešení je jednoduché – nespolehnout se na nabídku obchodníka, ale zaměřit se na detaily jako těsnění v rohu oken či tvar výztuhy, chtít garanci celého díla, včetně montáže, a hlavně mít vše zapsané v jedné smlouvě, samozřejmě ideálně od ověřeného dodavatele!

Nejčastějšími okny na českém trhu jsou okna plastová v bílé barvě, která jsou v Česku také bezkonkurenčně nejlevnější. Testem prošlo osm běžně dostupných oken o stejné velikosti a parametrech, takže pro laika jsou na první pohled nerozeznatelná.

„Pod drobnohledem odborníků z ČVUT, VŠCHT a zkušebny TZUS a IKATES jsme v podstatě doslova rozpitvali každé okno a jeho součásti tak, abychom je mohli porovnat jak s prohlášením výrobců, tak vlastnostmi CE štítku. Bohužel u mnohých jsme zjistili vážné nedostatky, dokonce až rozpory v označení oken,“ tak popisuje úvodem výsledky testování Tomáš Sysel, odborník z nezávislého Institutu zdravého bydlení (IZB). 

Okna jsou nejslabším článkem stavby, vybírejte ta kvalitní
i (Zdroj: Institut zdravého bydlení)
Okna jsou nejslabším článkem stavby, vybírejte ta kvalitní (Zdroj: Institut zdravého bydlení)

„Zásadní chybou se ukazuje přístup normotvůrců v tom, že se k oknům staví jako k sériovému výrobku, kdy jsou parametry nastaveny na jednom jediném okně o jednom rozměru a provedení. Každé okno je ale v podstatě jiné a třeba jen pouhé centimetry v délce hrají významnou roli v pevnosti jeho profilu. Naším testem jsme tak chtěli prověřit, jak bezzubá pravidla u oken fungují,“ pokračuje Tomáš Sysel. Chyby pak nezaplatí nikdo jiný než my, jako koncoví zákazníci!

Proč testy oken?

Především proto, že okno je nejslabším článkem celé obálky domu. „Pokud je okno špatně seřízené či usazené, vznikají u něj tepelné mosty, kde pak dochází ke kondenzaci vlhkosti a následně vzniku plísní. To pak výrazně snižuje kvalitu zdravého bydlení. Okna také tlumí ruchy zvenčí, zajišťují bezpečnost domu a minimalizují energetické ztráty, čímž nám šetří peníze,“ vysvětluje Tomáš Sysel z IZB.

CE štítek = opravdu nám zaručí kvalitu?

Důkazem, že výrobce posoudil daný výrobek, který tak splňuje bezpečnostní, zdravotní a environmentální požadavky Evropské unie, je označení CE štítkem. Věděli jste, že ze všech požadovaných vlastností stačí výrobci nebo dovozci splnit pouze jedno jediné kritérium či vlastnost, aby byl tomuto výrobku CE štítek přidělen, a u zbývajících lze pouze konstatovat: "Nebylo zkoušeno."? U oken je to bohužel běžná praxe a naneštěstí i v tomto provedení lze výrobek uvést na trh. Zákazník pak očekává záruky a přitom je jen tahán za nos.

Džungle při koupi oken

Pro nákup oken byl zcela záměrně zvolen rozměr o výšce 1 400 mm a šířce 1 200 mm, a to z toho důvodu, že se jedná o hraniční rozměr pro délku a správné umístění výztuh PVC profilu. A jak se během pitvy ukázalo, ne všichni výrobci tyto parametry dodržují. „Před nákupem oken na internetu, coby sériového výrobku, rozhodně varuji. Webové formuláře, aniž by se kdokoli dotazoval na detaily, neřešily například umístění kliky, ani stranu otevírání okna, stejně jako mikroventilaci. V jednom případě dokonce došlo k záměně výšky a šířky okna! Prostě internetový šotek řádil, ale my jsme to platili,“ uvádí s lehkým úsměvem Tomáš Sysel.

Pitva oken

Zakoupené vzorky oken byly detailně rozebrány, neboli rozpitvány. V rámci pitvy byl pak každý jednotlivý detail porovnáván se standardem. „Vzorek jsme vždy nejdříve vizuálně zkontrolovali a následně přistoupili k postupné demontáži, oddělení křídla od rámu a zkoumání kvality kování. Některé výsledky nás doslova šokovaly! Výrobky totiž nemohou v tomto provedení dlouhodobě plnit svoji funkci,“ popisuje Tomáš Sysel. Okenní rám a křídlo se podle síly stěny profilu řadí do kategorií tříd A, B nebo C, přičemž třída A zahrnuje profily o vyšší tloušťce stěny a požadavky s dalšími kategoriemi klesají.

Profily tříd B a C navíc odpovídají recyklátu, u kterého hrozí obsah zdraví nebezpečných těžkých kovů, neboť se recyklují okna z dob, kdy ještě bylo jejich použití povoleno. U oken vyrobených od roku 2015 je přidávání těžkých kovů zakázáno. Při testování byly u celé řady oken zjištěny horší třídy, než jaké výrobce dokládal. „Za největší průšvih považuji okno, u kterého výrobce udával profil rámu B, ale při testování jsme zjistili čisté C. A pak také okno se všemi třemi třídami profilů! Pro kvalitní okna je přitom důležitý jednotný materiál,“ vysvětluje Tomáš Sysel.

Šedý recyklovaný profil rámu s rezavou výztuhou a prvoplastový profil rámu
i (Zdroj: Institut zdravého bydlení)
Šedý recyklovaný profil rámu s rezavou výztuhou a prvoplastový profil rámu (Zdroj: Institut zdravého bydlení)

Výztuhy

Aby okna měla pevný rám a vydržela prudké poryvy větru, ale třeba i vloupání zloděje, jsou jejich profily vybaveny kovovými výztuhami. „Bohužel, ani takto důležitý pevnostní prvek, jako je ocelová výztuha plastového profilu, není žádnými normami limitován. A přitom výztuhy zajišťují celkovou odolnost okna proti délkové a materiálové roztažnosti. Ovšem jsou umístěny uvnitř okna, tedy očím skryté…,“ popisuje Tomáš Sysel z IZB. A pokračuje s výsledky: „Mezi testovanými okny jsme objevili různé ‚zajímavosti‘, například velmi tenké prolisované výztuhy o síle potravinové folie či lakované výztuhy, anebo dokonce zkorodované varianty, což je opravdu průšvih! Navíc koroze výztuh celkem jasně ukazuje, že do rámu okna zatéká, čímž v podstatě okno přestává plnit svoji funkci. To by CE štítek rozhodně neměl tolerovat!“ Nepříjemnou perličkou bylo okno, které nemělo do výztuh ukotveny zamykací body kování, takže by se okno dalo otevřít doslova i kávovou lžičkou!

Standardní výztuha je zárukou kvality
Standardní výztuha je zárukou kvality (Zdroj: Institut zdravého bydlení)
Nestandardní poškozené výztuhy
Nestandardní poškozené výztuhy (Zdroj: Institut zdravého bydlení)

Obsah těžkých kovů

Olovo a kadmium by se jakožto těžké kovy v dnešních prvoplastových oknech vůbec neměly vyskytovat. Nicméně složení recyklovaného plastu lze jen těžko uhlídat, neboť se hojně recyklují okna ze začátku 90. let, kdy ještě bylo použití těžkých kovů povolené. „Těžké kovy se do plastových materiálů přidávaly především z důvodu omezení jejich stárnutí – o to horší vliv ale mají na naše zdraví,“ varuje Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení, a dále popisuje výsledky chemické pitvy oken: „Bez přítomnosti těžkých kovů byla pouze tři okna a ta byla všechna z prvoplastu!“ 

Plastová okna jsou tolik oblíbená hlavně kvůli své bezúdržbovosti, to ale s recyklátem už tak moc neplatí! „Přítomností recyklovaného plastu se materiál stává porézním a z bezúdržbovosti se tak stává pouhý mýtus – materiál totiž snáze podléhá znečištění a povětrnostním vlivům, a to je další důvod, proč se kromě ceny zajímat i o kvalitu materiálu,“ dodává Tomáš Sysel. Testy zakoupených oken bohužel ukázaly i to, že CE štítek vůbec neinformoval o obsahu olova a kadmia, ale přitom byly v okenním rámu naměřeny.

Provedení spojení těsnění

Těsnění je velmi důležitým prvkem správného fungování oken. Jeho kontrola tedy byla pečlivá! „Kvalitní těsnění by mělo být u plastových oken vcelku, v rozích ohýbané. Nekvalitní okna mají těsnění v rozích svařované společně s profilem, což zpravidla znamená netěsnost, a tedy riziko zatékání a úniku tepla. Bohužel i toto špatné řešení těsnění jsme na našich oknech našli, a k tomu i jednu raritu – jedno z oken sice mělo ohýbané těsnění, v rozích ale bylo profrézováno do vnitřní komory, čímž byl celý výrobek zničen,“ nastiňuje výsledky Tomáš Sysel.

Správné ohýbané těsnění v rohu
i (Zdroj: Institut zdravého bydlení)
Správné ohýbané těsnění v rohu (Zdroj: Institut zdravého bydlení)

Testy ze zkušeben

Všechny testy se uskutečnily ve zkušební a certifikační organizaci v České republice – Technickém a zkušebním ústavu stavebním Praha, s.p. (TZÚS Praha, s.p.). „Hned dvě okna jsme vůbec nemohli do testů zahrnout, protože prostě a jednoduše nebyla seřízena tak, aby mohla být instalována. A to i přes jejich CE certifikaci,“ uvádí Tomáš Sysel. Testy obsahují tři zkoušky – stanovení průvzdušnosti, vodotěstnosti a odolnosti zatížení větrem.

Všechny testy se uskutečnily ve zkušební a certifikační organizaci
i (Zdroj: Institut zdravého bydlení)
Všechny testy se uskutečnily ve zkušební a certifikační organizaci (Zdroj: Institut zdravého bydlení)

Stanovení průvzdušnosti

Při tomto testu byla okna vystavena běžnému zatížení větrem a takzvanému „komínovému efektu“, což je situace kdy v domě otevřeme dveře nebo okno a vznikne průvan. Pro představu – na okna foukal čerstvý vítr, který prakticky nepociťujeme, poté mírný vichr, který už pohybuje celými stromy, silný vichr a nakonec pustošící vichřice. A jak to s okny dopadlo? „Samotná zkouška průvzdušnosti moc překvapení nepřinesla. A popravdě, ani jsme zde neočekávali, že by okna neuspěla,“ přibližuje Tomáš Sysel.

Stanovení vodotěsnosti

Asi nikdo z nás nechce mít po dešti mokré parapety, natož dešťovou vodu v bytě. Jistě nebude překvapením, že se mezi testovanými okny našla i taková, která byste si domů raději nepořídili. „Zaručeně nejhůře v tomto testu dopadlo okno, kterým pronikla voda při tlaku 150 Pa, který odpovídá mírnému vichru pohybujícímu se stromy, a to už po čtyřech minutách,“ popisuje výsledky zkoušky Tomáš Sysel.

Stanovení odolnosti zatížení větrem

Poslední zkouškou pak bylo testování odolnosti oken vůči zatížení větrem. Jaký výsledek přinesl tento test na oknech splňujících CE certifikát? „Narazili jsme na okno, které přestalo těsnit už při poměrně nízkém tlaku, nicméně bylo tam i takové, které vydrželo až extrémní zatížení,“ nastiňuje výsledky Tomáš Sysel.

A co říct závěrem?

Osm oken, na první pohled stejných, a přitom tolik rozdílů. Jedno okno nelze ani usadit do stavby, jiné vydrží nápor vichřice, a další by se dalo otevřít i kávovou lžičkou! Jak mezi nimi vybrat, abychom neprohloupili a při užívání okna ušetřili, či se nám investice do oken dokonce navrátila?

„Zaručeným receptem, jak se při výběru oken nespálit, je záruka kvality výrobce, a to nejen z pohledu výroby, ale i montáže a následného servisu. Kupující by se tak měli rozhodovat podle toho, kdo jim garantuje celé dílo, a to písemně v jedné smlouvě. Stát bohužel zatím veškerou odpovědnost nechává na nás, na laicích, a proto se my sami musíme zajímat o to, jaké okno si kupujeme. Vodítkem nám mohou být detaily jeho provedení. Při výběru se ptejte na typ profilu, provedení těsnění, váhu a tvar výztuh a podobně. Rozhodně se nenechejte uchlácholit líbivými slovy, ale nechte uvést všechny tyto informace ve smlouvě, s čímž důvěryhodný výrobce nebude mít problém. Pro klienty je to nástroj, kterým se v případě nekvalitních oken mohou bránit,“ uvádí Tomáš Sysel.

„Důrazně varuji před nákupy na internetu či cenově výhodnými nabídkami. Kvalitní výrobce má historii, řadu reálných spokojených zákazníků a jejich realizací, u kterých si každý může ověřit pravdivost firmy. Kvalita se rozhodně vyplatí, a to i z pohledu energetických, a tudíž finančních úspor. Dnes, kdy cena tepla výrazně stoupá, by se i stát měl postarat o to, aby okna, která jsou významnou součástí tepelné obálky budov, řádně plnila svoji funkci a očekávané vlastnosti,“ pokračuje Tomáš SyselI přes to, že některé výsledky byly opravdu tristní, byla okna stále v rámci současných předpisů v normě. Je tedy zřejmé, že nastal čas je zpřesnit a hlavně zpřísnit!

Zdroj informací: Institut zdravého bydlení

Publikováno: 11.6.2022, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce