Na současnosti je dobré to, že máme mnoho možností, z nichž můžeme vybírat. Výjimkou není ani stavebnictví. Tato oblast se posouvá kupředu mílovými kroky a neustále nám otevírá nové dveře.
Ovšem ne vždy je třeba následovat cestu té největší inovace – ne každému prokáže službu třeba dokonale vyladěný zateplovací systém. V takový moment přichází na řadu jednoduchá, dlouhými léty ověřená tradiční řešení fasády. Její problematikou vás provede Petr Müller, produktový manažer technické malty Weber, Saint-Gobain.
Pokud vlastníte historický objekt, možná jste na podobný problém už narazili. Někdy totiž moderní řešení úplně nesedí povaze projektu a je potřeba sáhnout po něčem klasičtějším. To samé platí, vlastníte-li stavbu z tepelně-izolačního zdiva a pořizovat si celý zateplovací systém se vám jeví jako zbytečnost. Pokud pro vás zateplovací systém zkrátka z jakéhokoliv důvodu není řešením, stále můžete zvolit cestu klasické minerální omítky tak, jak ji známe již po staletí.
Tradice prověřená staletími
Minerální omítky používali již Egypťané, Aztékové či starověcí Číňané. Od té doby si sice prošly určitým vývojem, ovšem mnoho z tohoto tradičního způsobu realizace tzv. omítkovým souvrstvím zůstalo. „Toto provedení nemá žádnou specifickou funkci, jde zejména o estetické řešení, které přijde vhod tam, kde estetika hraje velkou roli – například právě u historických budov,“ uvádí Petr Müller, produktový manažer technické malty společnosti Weber.
„Přesto však oplývá řadou dobrých vlastností. Takto realizované fasády jsou prodyšné a pevné, jsou nehořlavé a dlouho vydrží,“ jmenuje Petr Müller. Podobně jako v minulosti, hlavním účelem fasády je ochrana obvodové konstrukce proti agresivním účinkům povětrnosti a mechanickému poškození. Díky její pevnosti na ni můžete s klidem připevnit těžké předměty jako třeba osvětlení, kamery, markýzy nebo antény.
Proces realizace – na co nezapomenout
Takovou fasádu realizujeme buďto strojní, nebo ruční aplikací omítkového souvrství. To sestává z podkladní omítky, která vyrovnává nerovnosti obvodové konstrukce, dále z jemné štukové omítky, která vyhlazuje povrch omítky podkladní, a na závěr z penetrace. Ta homogenizuje povrch podkladu, čímž zvyšuje jeho savost a zlepšuje tak přilnavost následné vrstvy.
Poslední vrstvou může být buď fasádní nátěr, většinou určený pro historické stavby, anebo probarvená ušlechtilá pastovitá omítka, kde je k dispozici velká škála barev a struktur. V neposlední řadě je zde i nabídka silnovrstvé omítky břízolitového typu. Všechna tato řešení odpovídají vkusu stavebníka či záměru architekta. „Tato řešení volí i stavebníci, kteří hledají alternativu k postmodernímu stylu současnosti,“ uvádí Petr Müller z Weberu.
K použitým produktům pak ještě dodává: „Omítky podkladní a vyhlazovací, jinak zvané štuky, jsou suché směsi, které se před aplikací musí smísit s vodou. Fasádní barvy a ušlechtilé omítky jsou naopak už hotové směsi buď v konzistenci kapalné, jako u fasádních barev, nebo pastózní, jako u ušlechtilé omítky.“
A na co při realizaci nezapomenout? „Zásadní je správně zvolit podkladní omítku podle druhu použitého zdícího materiálu. Důležité je to zejména u moderního tepelně-izolačního zdiva, kde se musí používat pouze lehčené omítky,“ upozorňuje Petr Müller. Neméně důležité je pak do míst s vyšším dynamickým namáháním, jako jsou překlady nebo věnce, instalovat ztužující, alkáliím odolnou tkaninu s velikostí ok 8x8 mm a gramáží větší než 170 g/m2. „Nerespektování obou uvedených případů vede ke vzniku nedokonalostí ve fasádě, nejčastěji trhlin,“ varuje na závěr Petr Müller z Weberu.
Zdroj informací: Divize WEBER, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.
Publikováno: 22.2.2022, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce