reklama

Efektivní snížení výdajů při úniku tepla

Mrazivé zimní dny stále neskončily. Právě v těchto chladných měsících se více než jindy řeší problematika energetických ztrát z domácnosti. Není-li možné byt či dům dostatečně vyhřát, nebo jsou výdaje na teplo příliš vysoké, je to známka úniku tepla, které závisí na vlastnostech objektu i způsobu, jakým je užíván. Tepelné ztráty dokáží zatížit peněženku i několikatisícovou částkou za rok navíc.

Tepelné ztráty znamenají vyšší výdaje. Dokážou zatížit peněženku i mnohatisícovou částkou. Jak efektivně zabránit únikům tepla z domácnosti?
i (Zdroj: Depositphotos)
Efektivní snížení výdajů při úniku tepla (Zdroj: Depositphotos)

Při řešení problematiky úniku tepla je nutné brát v úvahu, jakým způsobem je objekt izolován proti vnějšímu, většinou chladnějšímu ovzduší. Zároveň záleží na tvaru a členitosti předmětné stavby. Obecně k největším tepelným ztrátám dochází otvory, jako jsou okna a dveře. Jedná se až o 40 % celkové tepelné ztráty. Dalším místem jsou obvodové stěny, které představují mezi 16 % až 35 % úniku tepla. Následuje střecha nebo půda, a dále pak únik tepla podlahou.

V zásadě největší rozdíly mezi tepelnými ztrátami jsou patrné při srovnání úniku tepla u starých a špatně izolovaných domů či bytů a u novostaveb nebo nově zrekonstruovaných objektů.

Víte, kudy vám uniká nejvíc tepla?
i (Zdroj: Depositphotos)
Víte, kudy vám uniká nejvíc tepla? Nechte si to změřit (Zdroj: Depositphotos)

Optimální teplota

Pro každého člověka je přijatelná jiná teplota. Jsou lidé, kteří upřednostňují přehřáté a přetopené místnosti a naopak jiní lépe snášejí chladnější prostředí. Na základě různých statistik měření teploty v obytných místnostech vyplývá, že pro obývací pokoj se optimální teplota pohybuje mezi 20 °C až 22 °C. Stejné je tomu i u dětského pokoje. Ložnice by měla být chladnější a teplota v této místnosti by se měla pohybovat mezi 16 °C až 18 °C. U kuchyně se optimální teplota pohybuje kolem 18 °C. Naopak koupelna by měla být o něco teplejší. Nejvhodnější teplota by se měla v této místnosti pohybovat mezi 20 °C až 24 °C.

Teploměry
i (Zdroj: Depositphotos)
Pořiďte si do místností teploměry a teplotu regulujte (Zdroj: Depositphotos)

Tepelné mosty a vazby

Tepelnými mosty jsou nazývaná místa, tvořená stavebními díly, která postrádají tepelně izolační schopnosti. Typickým energetickým mostem jsou například okna či železobetonové nosné konstrukce. Odizolování a tepelné utěsnění domu může mít za následek zvýšenou vlhkost zdí a mohou se vytvářet prostředí pro tvorbu plísní. Tepelné mosty také celkově zhoršují energetickou bilanci objektu. Většinou jsou způsobeny již chybou v projektu nebo špatnou či neodbornou realizací zateplení budov.

Dalším problematickým místem jsou tepelné vazby. Jedná se o místo, kde se stýkají dvě stavební konstrukce a v místě styku může docházet k nižším tepelně izolačním vlastnostem. Typickým příkladem jsou rohy a kouty místností.

Termokamera
i (Zdroj: Depositphotos)
Pomocí termokamery odhalíte bolavou patu vašeho domu (Zdroj: Depositphotos)

Pomoc odborníka

Termodiagnostika neboli termovizní měření je metoda, kterou lze velmi účinně hledat tepelné stopy. Lehce se dají zjistit tepelné mosty a tepelné vazby. Dovede nás k příčinám hromadění vlhkosti i úniku tepla. Umožňuje vidět věci lidskému oku nepostřehnutelné a zaznamenává teplo, které uniká z objektu formou infračerveného záření. Výsledným obrázkem jsou barevné mapy, z kterých je možno rozpoznat, odkud teplo uniká a kde dochází k ochlazování. Měření by mělo být prováděno v době, kdy rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou je minimálně 10 °C. Toto měření napomáhá dosáhnout maximálního výsledku při zateplování budov.

Tepelné mosty
i (Zdroj: Depositphotos)
Tepelné mosty mohou vytvářet prostředí pro tvorbu plísní (Zdroj: Depositphotos)

Okna jako zloděj tepla

Nejvíce tepla, a tedy i peněz z peněženek uniká okny a dveřmi. Obzvláště u starších typů oken bývá problém častější. Jednoduchým trikem za pomoci hořící svíčky lze velice účinně zjistit, kde okna špatně těsní. V místě, kdy se plamen svíčky bude výrazněji třepetat, dochází k tepelnému úniku. Jestliže k třepetání dochází v místě, které se nachází mezi okenním rámem a křídlem, je na vině špatné těsnění. Poměrně časově i finančně nenáročná výměna starého těsnění za nové silikonové těsnění zabrání úniku tepla. Pokud je špatná těsnost mezi oknem a přiléhající zdí, použijeme akrylátový tmel. Aplikace je snadná a nenáročná.

Správné těsnění
i (Zdroj: Depositphotos)
Správné těsnění zabrání úniku tepla (Zdroj: Depositphotos)

V případě, kdy se rozhodneme pro výměnu starých oken za nové, je vhodné volit okna s izolačním dvojsklem. Součinitel prostupu tepla tak klesne o polovinu. Vzhledem k tomu, že se snažíme o minimalizaci tepelných ztrát, mohou se použít i trojskla. Ta však bývají velmi těžká. Doporučováno je také zasklení tzv. tepelnými zrcadly. Jsou to vlastně dvě skla spojená dvěma ocelovými rámečky. Mezi rámečky je napnutá pokovená plastová membrána. I když je mezi skly prostor rozdělen na dvě části stejně jako u dvojskla, tepelné ztráty jsou minimalizovány jako by bylo použito trojsklo.

Pro eliminaci úniku tepla se doporučují také bezpečnostní fólie do oken. Působí nejen jako tepelná izolace, ale navíc zabrání i rozbití skla. Dále se doporučuje použít stínící techniku. Jedná se především o žaluzie a předokenní venkovní rolety.

Venkovní rolety
i (Zdroj: Depositphotos)
Venkovní rolety drží teplo v domě (Zdroj: Depositphotos)

Teplo uniká také domovními dveřmi. Zde je velice důležité, aby byl použit a správně připevněn práh a vhodné těsnění kolem dveří. V některých případech, hlavně u starších objektů je doporučováno jako ochrana před únikem tepla použít za vchodové dveře závěs z těžší látky.

Obvodové zdi

Existuje několik způsobů, jak zateplit obvodové stěny. Vždy se však jedná o nákladnější investici, kterou je dobré si dopředu promyslet a důkladně propočítat. Nejjednodušším způsobem je obložení vnějších stěn polystyrenem. Při použití polystyrenu o tloušťce 20 cm se sníží hodnota prostupu tepla až o 85 %. Dalším materiálem, který je vhodný k zateplení venkovních zdí, je minerální fasádní vata. Oproti polystyrenu je její největší výhodou nehořlavost a lepší paropropustnost. Nevýhodou však je vyšší finanční investice.

Každý objekt je možno zateplovat z vnitřku i vnějšku stavby. Vzhledem k větší úspoře tepla je však účinnější izolování objektu z vnějšku.

Zateplení zdi
i (Zdroj: Depositphotos)
Zateplení zdi minerální fasádní vatou sníží tepelné ztráty (Zdroj: Depositphotos)

Další zloději tepla

Především u starších domů bývá izolační vrstva stropu poměrně nedostačující. Většinou je tvořena pouze vzduchovou výplní mezi střechou a podlahou půdy. Z hlediska minimalizace tepelných ztrát je velice důležité nepodceňovat zateplení střechy. Pokud není střecha dobře odizolovaná a zateplená, může touto cestou odcházet až 15 % tepla. Přijatelným řešením pro zateplení se může stát zafoukání dutin izolantem. K tomu se většinou používá granulovaná minerální vata. Celý prostor se následně může obložit sádrokartonovými podhledy. Stejnou granulovanou minerální vatu je možné použít i pro podlahu půdy. Zateplený půdní prostor, včetně podlahy, je nutné zakrýt paropropustnou fólií. Ta zabraňuje zafoukávání vzduchu zvenčí do izolace. V tomto případě zateplený prostor poskytuje další obytnou místnost.

Vhodná izolace
i (Zdroj: Depositphotos)
Vhodná izolace podkroví zabrání únikům tepla střechou (Zdroj: Depositphotos)

Nejmenší tepelné ztráty bývají podlahou, ale v případě snížení úniku tepla nesmíme zapomínat ani na tento prostor. Pokud není v podlaze zabudované topení a kýžený komfort narušuje pocit studených nohou, může se pro zateplení použít izolační vata. Dalším způsobem, jak odizolovat podlahu je například celulózová foukaná izolace. A v neposlední řadě se na studenou podlahu může položit i koberec.

Koberec
i (Zdroj: Depositphotos)
Koberec přispívá k tepelnému komfortu (Zdroj: Depositphotos)

Zbytečné úniky tepla

Výdaje za vytápění je možné velice často snížit i bez nákladných stavebních úprav. Aniž bychom si to uvědomovali, chováme se někdy velmi nehospodárně. Prvním pravidlem hospodárnosti je krátké intenzivní větrání, kdy okna otevřeme dokořán zhruba na pět minut. Převážně v zimních měsících je velice důležité správně větrat. Nejen, že zabráníme obtěžující vlhkosti v bytě, ale i náklady na vytápění budou o poznání nižší než při dlouhodobém větrání na ventilaci. Dalším pravidlem je nepřehánět pokojovou teplotu. Přetápění opět stojí peníze navíc. Třetím důležitým krokem jsou volné radiátory. Prostor kolem topného zařízení by neměl být zastavěn nábytkem. Navíc je možné použít radiátorovou fólii, která se umístí za topení. Ta odráží teplo z radiátoru zpět do místnosti. V neposlední řadě je důležité zmínit nastavení teploty při plánovaném delším odjezdu. Nikdy se topení úplně nevypíná. Naopak se nastaví na nižší teplotu a nechá se pouze temperovat. V opačném případě by obvodové zdi promrzly a jejich opětovné vytopení by trvalo příliš dlouhou dobu, a tím i více peněz z našich peněženek.

Ventilace
i (Zdroj: Depositphotos)
V zimních měsících se nedoporučuje větrat ventilací (Zdroj: Depositphotos)

Publikováno: 16.2.2020, Autor: Dáša Linhartová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Dagmar Linhartová