Tajemství kondenzačního kotle

Voda odchází ve skupenství páry spolu s dalšími zplodinami nejen z výfuků našich aut, ale především ze všech komínů, zdrojů tepla našich domovů – dálkových, ale také lokálních. A samozřejmě si s sebou pára odnáší velké množství nevyužité energie.

Když zvolíme plyn

Z povahy klasických fosilních paliv vyplývá, že v budoucnu dojde k jejich úplnému vyčerpání. Spalováním těchto paliv dochází k emisi znečišťujících látek do ovzduší. Abychom nezatěžovali tolik naše životní prostředí, měli bychom tedy začít řešit oba problémy.

Moderní technologie nám například nabízí plynové kotle, které jsou schopny vytápět a ohřívat teplou vodu úsporněji a zároveň produkují méně škodlivin. Pokud volíme, jakým zdrojem tepla nový nebo rekonstruovaný dům či byt vybavíme, jednou z možností je plyn, který má mnoho výhod. Zcela se sice nejedná o ekologicky neutrální řešení, nicméně dopad spalování plynu je dokonce i z pohledu trvale udržitelného života přijatelný. Pořizovací a provozní náklady plynových zařízení jsou přijatelné a také uživatelsky přívětivé – stačí zastrčit do zásuvky a stisknout knoflík.

Osvědčené kotle Buderus jsou navíc velice tiché a jejich zdvojená bezpečnostní ochrana znamená, že pokud by v jejich složité „anatomii“ bylo něco v nepořádku, automaticky se samy odstaví a nahlásí poruchu.

Máme z čeho vybírat

U klasických kotlů je nejnižší dovolená teplota otopné vody vracející se do kotle (tzv. zpátečka) omezena na 60 °C a teplota spalin se pohybuje mezi 90–160 °C. Systém musí být za kotlem osazen zařízením zajišťující dostatečnou teplotu zpátečky vracející se do kotle, aby se na teplosměnné plochy kotle nedostala voda o teplotě, která zapříčiní nižší povrchovou teplotu teplosměnných ploch na straně spalin, než je teplota rosného bodu spalin. Tento jev se nazývá nízkoteplotní koroze. Účinnost klasických kotlů se pohybuje okolo 91 %.

Nízkoteplotní kotle pracují s teplotou zpátečky okolo 40 °C. Protože v nich za určitých podmínek dochází ke kondenzaci, musí být materiál odolný vůči korozi. Kotlová tělesa bývají proto nejčastěji litinová. Teplota spalin se pohybuje v rozmezí od 90 až do 160 °C. Účinnost kotlů bývá okolo 93 %. Proti korozi musí být odolné také kondenzační kotle, na ohrožených plochách se proto používá nerezová ocel nebo slitiny hliníku. Teplota spalin bývá 40 až 90 °C.

Kondenzační kotle jsou proto vybaveny spalinovým ventilátorem pro bezpečný odvod spalin komínem. Kotel ale výrazně šetří plyn a jeho průměrná účinnost se uvádí mezi 96 až 104 %.

Když hřeje i to, co normálně uniká

Je zajímavé si například u referenčních staveb povšimnout, jak rozměrově malé plynové kotle vlastně jsou a jak velké objekty přitom vytápějí. Ve většině případů není kotel pro rodinný dům větší než klasická karma. Samozřejmostí je možnost zavěsit kotel na zeď. Pro volbu správného typu kondenzačního kotle se stačí obrátit na odborníky z firmy Buderus, kteří rádi poradí.

Ačkoliv princip kondenzačních kotlů známe už víc než století, používat je v praxi nás přinutily až spojené problémy s omezenou zásobou fosilních paliv na jedné straně a přebytkem emisí škodlivin na straně druhé. Proti klasickým plynovým kotlům jsou kondenzační kotle schopné ušetřit až 20 % na spotřebě plynu.

Proti těm starším typům plynových kotlů, které nám ještě leckde slouží, dokonce kondenzační kotle ušetří až 33 % plynu. Jde o to, že chemickou reakcí se při spalování uhlovodíků tvoří voda, která se v plameni změní v páru. Proces kondenzace vlhkosti ve spalinách s průměrnou teplotou 120 °C a odevzdávání jejího tepla zpět do systému probíhá v moderním integrovaném kondenzačním výměníku – jinak by nám zcela marnotratně uteklo do vzduchu až 11 % tepla.

A pokud uvažujeme nad použitím podlahového vytápění nebo velkoplošnými otopnými tělesy (radiátory), rozhodně bychom se měli zaměřit právě na kondenzační kotle. Při použití kondenzační techniky se budou úspory oproti klasickým kotlům pohybovat okolo 25 až 35 %.

Kejkle s čísly?

Snažili jste se někdy spočítat si účinnost kotle a výsledek se vám nezdál? Vzpomeňte si na Švejka. V blázinci se dobrý voják Švejk setkal s pánem, který tvrdil, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna, a ta je větší, než ta vnější.

Takové kouzlo, potvrzující ono knižní tvrzení, se vám při výpočtech může podařit i u kondenzačních kotlů. Když sečtete výhřevnost paliva, plus spalné teplo (do něhož patří i energie vodní páry ve spalinách), výsledkem je kondenzační teplo. A vy se při sčítání dostanete nad stovku. Což není nic divného. Všichni výrobci udávají normovaný stupeň využití a ten u kondenzačních kotlů může dosáhnout až 110 %. Laici si ale nesprávně srovnávají účinnost a normovaný stupeň využití. Abyste nadále netápali, podívejte se na podrobnější informace, které naleznete zde: Ale raději se na vše informujte u odborníků v prodejně nebo ve firmě, která vám bude topení instalovat.

Nicméně poctivé je říct, že účinnost kondenzačního kotle je oproti klasickému opravdu významně lepší. Stojí to za zamyšlení tím spíš, že se přidávají i další nezanedbatelné výhody:

1. Spotřeba plynu bude nižší než u klasického kotle, a to v kotli s významně delší životností.

2. Protože teplota spalin bude výrazně nižší, ušetříme za vložkování komína nerez vložkami, postačují plastové odvody spalin.

3. Šetřit budeme i elektřinu, protože při použití elektronicky řízeného oběhového čerpadla s nízkonapěťovým napájením řízení kotle je její příkon maximálně snížen.

4. Velebit nás bude nejen peněženka, ale i životní prostředí: kondenzační kotle ve srovnání s konvenčními kotli spotřebují méně energie a množství vypouštěných škodlivin je proto také menší.

Více informací najdete na stránkách firmy Buderus.