Citlivá rekonstrukce staré zástavby

Když v roce 1930 začala na poli u prašné cesty výstavba rodinných domů, jako vůbec první byl postaven právě dům našich majitelů. Postupně samozřejmě procházel různými úpravami, ale té nejrozsáhlejší se dočkal v roce 2011–2012. Stavba byla odstrojena až na nosné zdi a i některé z nich byly zcela odstraněny.

V domě byly vždy dvě bytové jednotky, v přízemí a v prvním patře. Při rekonstrukci byl nově využit i půdní prostor, který však není obytným podkrovím v pravém slova smyslu, protože místnosti mají plnohodnotnou výšku a prosvětlují ho klasická fasádní okna.

Soukromí pro dvě rodiny

Společný vstupní prostor v přízemí rozdělují skleněné posuvné dveře na zádveří, odkud je vchod do šatny, a spojovací chodbu. Z ní vedou dveře do malé koupelny pro hosty, další samostatná místnost slouží také jako šatna, ale časem z ní bude relaxační pokoj třeba s rotopedem, a za třetími dveřmi se nachází byt majitelů. Z původního 2+1 vznikl rekonstrukcí jeden velký obytný prostor, který plynule přechází v jednotlivé obytné zóny: na obývací část navazuje jídelna s bílou kuchyňskou linkou a za posuvnými dveřmi z mléčného skla se ukrývá spíž. Z malé haly se vchází do koupelny, ložnice a pracovny. Na ložnici ještě navazuje zimní zahrada plná zeleně, kterou rodina využívá celoročně, a jak sám majitel říká, je to nejoblíbenější a nejfrekventovanější místo z celého domu.

Byt v prvním patře patří babičce, která v domě vyrůstala. K dispozici má rovněž velký obytný prostor spojený s kuchyní, jídelním a obývacím koutem, z něhož vedou francouzské dveře na terasu. Přestože i její domácnost dostala zcela novou a velmi současnou tvář, cítí se tu příjemně a s výsledkem rekonstrukce je nadmíru spokojena. Určitě k tomu přispívá volba přírodních materiálů a měkký kontrast bílé barvy s hnědými odstíny dřeva. V novém interiéru nezůstalo z původního vybavení téměř nic, až na obrazy ve zlacených rámech, které kontrastují s moderním interiérem. Spousta věcí byla vyházena, ale reprodukce vypadají pěkně a majitelům se líbí právě ty rámy. Obrazy, které visí u babičky, dokonce maloval její manžel. Nebyl to žádný akademický malíř, ale malování měl jako koníčka.

Černobílé království pro dceru

Z půdního prostoru vznikl plnohodnotný obytný prostor, kde má své království šestnáctiletá dcera. Její oblíbenkyní je Audrey Hepburn a právě éra padesátých let, filmy s touto šarmantní herečkou a nádech Paříže udávají barevný tón a ladění celému jejímu interiéru. Tvář Audrey zdobí stěny nejen v pokojíčku, ale i v koupelně. Zařízení dominuje jednoduchá černobílá kombinace, místy akcentována fialovými detaily.

Dcera obývá druhé patro, které vzniklo z původní půdy, a její černobílý prostor prochází celou hloubkou domu. V části směrem do ulice má svoji pracovnu, velkou šatní skříň a keyboard, na který si občas ráda zahraje. Část blíže do zahrady je slečny klidová zóna s pohodlnou lenoškou a velkou postelí. V budoucnu je možné tento prostor přepažit a tím vytvořit dva samostatné pokoje. Vše je k tomu připraveno, což dokazují například dvoje vstupní dveře.

Sami sobě architekty i designéry

Oba manželé vystudovali stavební inženýrství, ale pracují v ekonomické sféře. Přestože svou původní profesi nikdy nevykonávali, mají smysl pro detail, rádi si věci vymýšlejí a své představy dokážou zakreslit na papír. Rekonstrukci i následné zařizování interiéru tedy vzali hodně do svých rukou. Na úplném začátku přizvali ke spolupráci architekta, jeho zásluhou došlo k dispozičním změnám, které vyhovují současnému trendu bydlení, a přitom vnější vzhled respektuje okolní zástavbu. Nechtěli narušit určitou vzhledovou harmonii ulice.

Samotná rekonstrukce trvala skoro přesně jeden rok. V listopadu 2011 se majitelé nastěhovali do nedalekého pronájmu a na začátku prosince následujícího roku už byli zpátky v novém. Majitel přiznává, že se do stavebních prací pustili trochu narychlo, v době, kdy ještě nebyly zcela hotové výkresy stavební části. Nicméně jak stavba běžela, už se s manželkou pustili do zařizování budoucí dispozice. Měli vše celkem dobře vymyšlené a rozvržené, protože dispozice byla hotová. S nábytkářskou firmou pak vytvořili koncepci vzhledu interiéru a postupně dotvarovávali detaily, materiály nebo barvy. Například černobílou koupelnu pro dceru kompletně navrhoval on, ostatní pokoje řešila manželka. A stejná souhra panovala i při zařizování zbytku domu. Veškerý nábytek je tedy dělaný na míru podle přání a představ majitelů, kteří technické detaily konzultovali s nábytkářskou firmou. A díky precizní práci nábytkářů se podařilo vytvořit maximálně funkční a příjemný interiér.

Velkorysé prosvětlení

Dům je prosvětlen velkým množstvím oken. V přízemí je dominantní dlouhá řada oken, která se lomí v nestandardním úhlu 135 stupňů. Majitelé chtěli maximálně prosvětlit prostřední místnost. Od začátku věděli, jaká okna chtějí. Věnovali hodně času shromažďování informací o technických parametrech a profily Eforte od společnosti Inoutic byly jasnou volbou. Je to i o pocitech, této značce důvěřují a nepochybují o tom, že parametry, které firma uvádí, jsou reálné. V tomto ohledu byl pan majitel velmi náročný a důsledný klient, takže jednání probíhala na vysoce technické úrovni a byl řešen opravdu každý detail. Nízkoenergetický systém Eforte s trojskly, který byl od začátku doporučován, je jednoznačně dobrou volbou, která přispěje k celkovému snížení energetické náročnosti objektu. Tento systém je pro aktuální výstavbu a kompletní revitalizace jedinou možnou cestou, jak myslet trochu na budoucí vývoj cen a dostupnosti energií a životní prostředí.

Kvůli požadavku na trojité zasklení bylo rovněž zapotřebí oken s velkou stavební hloubkou. Dům totiž leží v lokalitě poměrně zatížené hlukem. Nedaleko od domu vedou hlavní silniční tahy směrem na východ, za zahradou je frekventovaná železnice a nízko nad domem přelétávají letadla z blízkého letiště. Okna tedy musejí mít i dobré zvukově-izolační vlastnosti, a to okna z profilů Eforte dokonale splňují. Navíc jsou poměrně subtilní a pohledově tak naplňují představy majitele.

Přestože dům není v pasivním standardu, kombinace tepelně-izolačních vlastností okenního profilu Eforte s trojitým zasklením (součinitel prostupu tepla oknem je pouhých Uw 0,8 W/m2K) tyto parametry splňuje. Jako kritická část obálky domu tak mají okna špičkové parametry.

Díky dobré komunikaci se stavební firmou, která otvory správně připravila, proběhla náročnější instalace oken bez komplikací. Okna byla instalovaána podle TNI (technicko-normativní informace), jež má přísnější kritéria a požadavky na montáž než ČSN. Tato varianta byla zvolena záměrně kvůli kvalitnějšímu provedení připojovací spáry okna k okolním konstrukcím, neboť osazení okna je stejně důležité, jako jeho vlastní kvalita.

Nejoblíbenější místo v domě

Zimní zahrada tu stojí asi pět let, a není tedy výsledkem nedávné rekonstrukce. Je celá prosklená, včetně střechy, kde jsou instalovány posuvné rolety kvůli zastínění. Nezávislé podlahové vytápění temperuje prostor v zimních měsících na 15 stupňů, aby tam přežila krásná vzrostlá zeleň. V tuto dobu pochopitelně zimní zahrada není moc využívaná, ale to se týká tak dvou měsíců kolem Vánoc, kdy si člověk raději v obýváku pálí svíčky a poslouchá koledy. Když začne svítit sluníčko i bez pomoci vytápění se teplota snadno vyšplhá na 25 stupňů. Zimní zahradu rodina plnohodnotně využívá od února do listopadu a bez ní si svůj život vůbec neumí představit. Právě zde se odehrává společenský život, stolování či relaxace.

Rekonstrukce řadového domu je milou ukázkou toho, že i představy o moderním způsobu bydlení se dají citlivě zakomponovat do původní uliční zástavby. Z vnější části tak dům respektuje ráz městské čtvrti, interiéry jsou pak plně podle přání majitelů.

Pohled z druhé strany

Jakuba Šenka z realizační firmy OKNA-DVEŘE-ZIMNÍ ZAHRADY, s. r. o., jsme se ještě zeptali:

Jakým oknům dávají zákazníci přednost?

Trendem současné výstavby i rekonstrukcí jsou poměrně velkorysá řešení architektů, co se velikosti okenních výplní týká. Čím dál častěji nahrazují zděné plochy velkými prosklenými konstrukcemi. Zákazníci tak logicky více inklinují k nízkoenergetickým variantám oken, aby tepelné ztráty kvůli velkoformátovému prosklení byly minimální. Když porovnám prodeje standardního okenního systému Inoutic Prestige s dvojsklem a nízkoenergetického systému Inoutic Eforte s trojsklem v loňském roce, tak nízkoenergetické provedení mírně převažovalo, cca 56 %. Žádané jsou i pigmentové barvy oken jako olivová, šedá, stříbrná, grafitově černá atp. Kvůli větší náchylnosti těchto povrchů k mechanickému poškození při výrobním procesu a montáži se však musí v obou případech postupovat s velkou citlivostí a dovedností.

O jaké parametry se zákazníci zajímají nejčastěji?

Nejčastěji naše klienty zajímají tepelněizolační parametry, cena, životnost, záruka a také design, což z logiky výše investované částky do oken jsou ty nejracionálnější dotazy. Tlak na cenu je velmi vysoký, nicméně ve většině případů nakonec převáží tepelná úspora a kvalita. S okenními profily Inoutic pracuji již od začátku svého podnikání, tedy 14 let, a velmi oceňuji kvalitu, rychlé přizpůsobování požadavkům trhu, flexibilitu a variabilitu celého systému. Z našeho pohledu mají okenní profily Inoutic výborný poměr cena/výkon.