reklama

Střechy a střešní krytiny − 4. díl

Ve třech předchozích dílech byly popsány u nás obvyklé střešní krytiny; v této části bude uveden výčet krytin méně obvyklých. Některé z nich ani nelze v běžných prodejnách stavebnin koupit; z toho důvodu jsou uvedené ceny jen hrubě orientační. Před nákupem zejména těchto krytin je nutno ověřit, zda příslušné stavební úřady, ale například i památkáři nebo ochránci přírody s volbou budou souhlasit. V některých případech mají námitky proti dřevěným šindelům zejména hasiči, totéž se týká krytiny z došků.

Dnes Vám ve "Střechách a střešních krytinách 4. díl" ukážeme výčet krytin méně obvyklých. Hodily by se pro Váš účel některé z nich?
Střechy a střešní krytiny − 4. díl

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice

Břidlicová krytina se z přírodní břidlice vyrábí štípáním a řezáním. Výsledné břidlicové šablony jsou pevné, odolné, a mnohem lehčí než tašky betonové i krytina pálená (tašky), jsou však mnohem dražší (bez pokládky od 500 Kč za metr čtvereční). Břidlicové šablony se nekladou na rovné latě, ale přibíjejí se na dřevěné bednění šupinovitě (jedna přes druhou), takže je možno je pokládat na oblouky nad vikýři i na střechy nepravidelných tvarů a s proměnným sklonem; tento druh krytiny je vhodný dokonce i na věžičky, strmé střechy horských chalup a na budovy historické i na jejich štíty.

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice

Na běžné, zejména moderní objekty se příliš nehodí. Nejmenší dovolený sklon pro krytiny ze štípané břidlice je 25°. Kromě vyšší ceny jsou jedinou nevýhodou této krytiny poměrně vysoké nároky na odbornost pokládky a vyšší cenové náklady (je nutno počítat i se souvislým bedněním a hydroizolační fólií v celé ploše střechy). Šablony (dodávají se v mnoha tvarech a velikostech a s vyvrtanými otvory pro hřebíky) se přibíjejí pozinkovanými hřebíky a zajišťují měděnými háčky a pásky z plochých ocelových tyčí. Montují se s přesahem 60 až 100 mm (podle sklonu střechy); některé druhy šablon vyžadují tzv. dvojité krytí (zejména bobrovka, gotický tvar, obdélník se sraženými rohy). Cena krytiny je od 700 do 1200 Kč za 1 m2, bez DPH a pokládky.

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: krytiny ze štípané břidlice

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina

I když jsou klasické pálené tašky značně odolné například proti usazování mechů, mnohem lépe jim vzdorují tašky engobované a glazované. Vrcholem je však kameninová střešní krytina s glazurou; ta se na našem území vyráběla již v devadesátých letech 19. století, s přestávkami i v první polovině minulého století a ještě několik let po válce. Poštorenské glazované bobrovky vyrobené před sto lety zdobí duchovní i světské stavby dodnes (kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné apod.) Tato krytina je vypalovaná na 1250 °C, takže je dokonale slinutá, což jí zaručuje minimální nasákavost, vysokou mrazuvzdornost, stálobarevnost a dobré mechanické vlastnosti.Hladký povrch docílený glazurou znemožňuje nečistotám, rostlinám i mechům a lišejníkům usazovat se na krytině; na hladkém povrchu se neudrží voda ani sníh, takže krytina nepotřebuje sebemenší údržbu po celou dobu své životnosti.Glazované bobrovky jsou vhodné na jakýkoliv sklon střechy, kam je možno položit klasické pálené tašky. Pokládají se dvojitě, zavěšením na laťování, je též možno je šroubovat na souvislé bednění. Dodávají se v několika barvách, jsou však výrazně dražší než tašky běžné (až 700 Kč/m2, a to bez DPH a montáže). Kromě základních barev (hnědá a zelená) lze objednat i další, rovněž odlišné rozměry i tvary je zpravidla možno objednat.Namísto těchto vynikajících tašek postačují na většinu staveb pro náročnější požadavky tašky s povrchovou úpravou engobami nebo glazurou.

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Kameninová střešní krytina

Co je engoba

Jako engoby se označují barevné povrchové úpravy u matných až pololesklých tašek, na které byl před vypálením nanesen povlak z keramické směsi vhodného složení (jíly obarvené přírodními oxidy železa). Krystalická vrstva, která se tak vytvoří na povrchu, je sice pórovitá (taška je nadále propustná pro vodní páru), ale zvyšuje tvrdost a stálobarevnost tašky.

Co je glazura

Glazované tašky jsou opatřeny před vypalováním sklovitou polevou, která způsobí, že po vypálení jsou hladké a lesklé. Povrchová vrstva způsobuje, že tašky jsou nejen nepropustné, ale i mechanicky odolnější a zcela stálobarevné. Kysličníky kovů umožňují docílit u tašek téměř libovolné barvy, firma Tondach vyrábí i tašky s glazurou bezbarvou. Nevýhodou je vysoký lesk střechy, který „hází prasátky“ a může tak obtěžovat okolí.

V našich prodejnách je možno koupit mnoho druhů tašek s engobou nebo glazurou; vyrábí je například Tondach (Jirčanka, Brněnka, Polka), s engobou se prodávají také tašky firmy Meindl, bobrovky Creaton Nuance, dováží se krytina Jungmeier.Mezi střešní krytinu s hladkým (v tomto případě však nikoli lesklým) povrchem patří také tašky Erlus Lotus bavorské firmy Erlus Baustoffwerke. Tašky mají tzv. nanostrukturovaný povrch (mimořádně jemnozrnný), který je zcela nesmáčivý – inspirací byly údajně okvětní lístky a listy lotosu, z nichž déšť smývá všechny nečistoty. Povrch je navíc ošetřen nanočásticemi oxidu titanu (TiO2), které umožňují fotokatalýzu, díky níž jsou organické nečistoty lépe rozkládány vzdušným kyslíkem.

Došková krytina

Po dlouhé době se na některé střechy zachovalých vesnických chalup vrací původní (ale hasiči velmi nedoporučovaná) došková střešní krytina. Došky jsou svazky žitné slámy, rákosí či orobince o délce 60 až 140 cm. Na jeden metr čtvereční je potřeba asi 15 došků, k pokrytí střechy větší stodoly mohlo být potřeba až 6000 došků. Došky se na střechu ukládají ve dvojicích spojených krouceným slaměným provazcem – povříslem, popřípadě houžvemi, vrbovým proutím nebo drátem, ke střešním latím jsou upevněny přehozením a zajištěním. Podle způsobu kladení vytvářejí plochu střechy buď hladkou, nebo vyhlížející stupňovitě.Aby voda po doškové krytině snadno stékala, musí být sklon krokví alespoň 45o, v místech vystavených větru nejméně 50º. Výhodou této lehké krytiny jsou malé nároky na střešní konstrukci: krokve mohou mít rozteče až dva metry, předností jsou i dobré tepelně-izolační vlastnosti (došková krytina silná 35 cm odpovídá tepelnému odporu 14 cm silného pěnového polystyrenu). Půdní prostor pod doškovou krytinou je v zimě zateplený a v létě chladnější a dobře větraný. Tato krytina je velice lehká, má však dvě zásadní nevýhody: trvanlivost došků není vysoká a materiál je velmi snadno zápalný.Kromě toho jde paradoxně o jednu z nejdražších krytin; materiál (bez pokládky) pro střechu o ploše 100 m2 sice vyjde asi na 65 000 Kč, tedy zhruba stejně jako pálené tašky na stejnou plochu, vydrží však jen 2 až 4 roky (podle kvality pokládky, počasí a lokality).

Došková krytina
Došková krytina
Došková krytina
Došková krytina

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel

Šindele, což jsou úzká dřevěná prkénka opatřená na jedné straně drážkou a na druhé straně ostřím, se k sobě sesazují obdobně jako palubky a přibíjejí se na laťování dlouhými hřeby, tzv. šindeláky, a to zpravidla ve dvou vrstvách. Materiálem pro jejich výrobu je většinou smrkové, modřínové či jedlové dřevo.Šindele mají v porovnání s došky výhodu vyšší trvanlivosti, lepšího výsledného vzhledu a nižší „ochoty“ vzplanout; jejich tepelně-izolační vlastnosti jsou však nižší a výroba náročnější. V našich krajích se používaly nejprve jako náhrada méně trvanlivých střešních došků zejména v lesnatých horských a podhorských krajích, později se tato krytina vedle pálených tašek stala nejrozšířenější. Původně se vyráběly výhradně štípáním – jejich hladký povrch opracovaný pořízem (oblý nůž se dvěma rukojeťmi) je odolnější a méně nasákavý než šindel vyráběný strojově.

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel

V současné době některé dřevozpracovatelské firmy nabízejí šindele v cenách kolem 400 Kč za metr čtvereční, jde ovšem o méně trvanlivé (i méně vzhledné) šindele řezané, jejichž dřevní vlákna jsou řezem přerušena; „chlupatý“ povrch pak neodpuzuje vodu, navlhá a napadá je hniloba a mechy. Z tohoto důvodu je nutno šindele impregnovat, nejlépe tlakově; to je ovšem dál prodraží. Nátěry impregnací obsahující vhodný fungicidní a insekticidní přípravek (např. Bochemit QB, ředěný 1:4, nutno nanést dva nátěry) se musí asi po pěti letech obnovovat.Montáž šindelů je poměrně obtížná, jednotlivé segmenty je nutno na místě přizpůsobovat a přiklepávat k již položeným; pokládka není vhodná pro laiky.Z ceníku jedné z firem inzerujících na internetu uvádíme: jednoduché položení 550 Kč/m2, dvojité položení 870 Kč/m2 + pokládka 190 Kč/m2 (jednoduché položení) nebo 260 Kč/m2 (dvojité). Připomínáme, že jde o poměrně snadno zápalnou krytinu, o níž je nutno se předem informovat na místně příslušném stavebním úřadu i u hasičů, kteří mají do volby rovněž právo zasahovat.

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Dřevěný šindel

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Plastové šindele

Zatímco poměrně levné bitumenové (asfaltové) šindele se vyrábějí již dlouho, plastové šindele se objevily až někdy v 90. letech. Jde o výrobky z recyklovaného plastu (většinou izolací PVC kabelů nebo odpady plastů vznikající především v automobilovém průmyslu) doplněného přísadami vytvářejícími ochranu před UV zářením a snižujícími hořlavost. Výsledná hmota se lisuje do tvaru střešních šablon (klasických tašek či dokonce dřevěných šindelů). Šablony se kladou na souvislé bednění (prkna, OSB desky), jednotlivé díly se upevňují pomocí měděných nebo hliníkových hřebů. Minimální sklon střechy je 20°. Pokládka je snadná – prakticky shodná jako pokládka eternitu. Plastové šablony se vyrábějí zpravidla jen v antracitové či černé barvě, některé firmy nabízejí i výrobky v barvě modročerné, cihlově červené, světle šedé a bílé.Nesporným kladem této krytiny je velmi nízká hmotnost (4,5 až 7 kg/m2) a značná odolnost, zejména proti nežádoucím mechům a lišejníkům, nevýhodou je částečná hořlavost (stupeň C1 − těžko zápalná látka). Zdánlivě nízká cena (kolem 280 Kč/m2) se zvyšuje o náklady na bednění. Krytina navíc vyhlíží poněkud lacině a na honosnější objekty není příliš vhodná.O mnoho lépe vypadá tzv. lehká břidlice – kompozitní výrobek skládající se z recyklovaných plastů PE-PP a mletého odpadu z přírodní břidlice. Výsledné šablony jsou sice těžší než plastové (cca 11 kg/m2), jsou však odolnější, pohledné a méně hořlavé. Jejich barva je dána barvou kamenného plniva, povrch je hladký, neumožňující usazování nečistot ani sněhu. Působením povětrnostních vlivů na povrch šablon dochází k tzv. patinaci povrchu (přirozenému stárnutí), vzhled pak vyhlíží k nerozeznání od podstatně dražší krytiny z břidlice. Vzhledem k tomu je možno takové šablony pokládat i na střechy památkových objektů.

Krytina ze sklolaminátových či PVC desek

Tyto lehké střešní krytiny se používají zejména na pomocné objekty (kůlny atd.), hlavně v kombinaci s vlnitými bitumenovými deskami a nejčastěji pro zastřešení bazénů. Pro obytné místnosti nejsou vhodné, protože v místnosti je pak jako ve skleníku, je možno je však použít pro otevřené přístřešky všeho druhu (například pergoly, zahradní posezení, garážová stání, domovní vstupy), jsou rovněž vhodné k prosvětlení plechových nebo asfaltových střech. Vyznačují se vysokou světelnou prostupností, teplotní stálostí a dobrými mechanickými vlastnostmi. Dodávají se jako rovné desky, v rolích a desky s profily (vlny, trapézy), jako průsvitné i transparentně probarvené do různých odstínů. Zbarvení je trvalé – desky ani na slunci „nevyšisují“ a jejich mechanické vlastnosti se nemění. Vyrábějí se z různých materiálů – z PVC, PC (polykarbonát), PES (polyester), akrylového skla.Pro jejich montáž i skladování platí poměrně přísné požadavky, jejichž nedodržením se vzhled i trvanlivost krytiny zhoršuje; před nákupem je proto vhodné přečíst si charakteristiku a montážní návod.

Krytina ze sklolaminátových či PVC desek
Krytina ze sklolaminátových či PVC desek
Krytina ze sklolaminátových či PVC desek
Krytina ze sklolaminátových či PVC desek

Minimální sklon střešního pláště je zpravidla od 15°. Hmotnost krytiny ze sklolaminátových desek je 1,5 až 2 kg/m2, PVC jsou lehčí (výrobci neuvádějí), mají však nižší požární odolnost.Ceny těchto desek se pohybují od 180 Kč/m2 (desky PVC) po 300 Kč (vlnitý polyester); komůrkový polykarbonát stojí 200 až 350 Kč/m2, vlnité desky z akrylového skla až 800 Kč.

Krytina ze sklolaminátových či PVC desek
Krytina ze sklolaminátových či PVC desek
Krytina ze sklolaminátových či PVC desek
Krytina ze sklolaminátových či PVC desek

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Krytina ze solárních modulů

Někteří výrobci střešních krytin dodávají solární kolektory určené k montáži na střechu, které jsou plně kompatibilní s prvky střešní krytiny. Například je to solární kolektor Bramac s integrovaným rámem, zajišťující ohřev užitkové vody; na střechy je určena také sestava Ekonomy Lite s dvojicí kolektorů o celkové ploše 4,68 m2. Mimořádně zajímavé jsou solární fotovoltaické panely s monokrystalickými nebo polykrystalickými články, které nabíjejí akumulátor. Z něj přes měnič lze napájet spotřebiče pro 230 V. Tato zařízení jsou sice cenově náročná, při současných cenách elektřiny se však podle výrobce zaplatí po několika letech provozu. Umožňují také získání státní podpory. Ta se poskytne při splnění dalších podmínek na taková zařízení, která jsou již prokazatelně v trvalém provozu a využívají certifikované komponenty systému splňující platné normy a předpisy.

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Krytina ze solárních modulů
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Krytina ze solárních modulů
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Krytina ze solárních modulů
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Krytina ze solárních modulů

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Zelená střecha

Výraz „zelené střechy“ se používá pro střechy porostlé vegetací. Ty znaly již ve starověku zejména severské národy, u nichž sloužily jako ochrana před drsnými klimatickými podmínkami. U nás tento typ střech zmiňuje norma ČSN 73 1901 z roku 1999, která dělí vegetační střechy podle typu na dvě skupiny: klasická pěstební souvrství s intenzivní zelení a úsporná pěstební souvrství s extenzivní zelení.Zelenou střechu je však nesnadné zakládat na již hotovou konstrukci domu; nosnost a kvalitu stávajících hydroizolací pro „ozelenění“ odborníci často nedoporučují. Se zbudováním zelené zahrady je nejvhodnější počítat již při stavbě domu, kdy je nutno navrhnout dostatečně odolné izolace proti zatékání, a to i mechanicky: hydroizolace totiž musí být chráněna proti prorůstání kořenů střešní vegetace. Střešní konstrukce musí mít rovněž dostatečnou nosnost, aby na izolace mohla být navezena vrstva pěstebního substrátu a zejména podkladního drenážního materiálu, jímž je nejčastěji štěrk s vysokou hmotností (asi 2000 kg/m3). Alternativou je keramzit (vlhký má hmotnost asi 700 kg/m3). Zatížení pěstebním substrátem a případně i osobami pak přidává další kilogramy, a tím zvyšuje nároky na nosnost i kvalitu podkladu.Pro osázení jsou vhodné zejména skalničky, rozchodníky, netřesky či suchomilné luční květiny odolné vůči přímému slunci i přechodnému nedostatku vlhkosti.Předem je nutno v každém případě vyžádat si posudek statika, který potvrdí, že zvolená střešní konstrukce má dostatečnou nosnost a hydroizolace vyhovují. Izolační fólie je nutno použít kvalitní (například drenážní mezivrstva Petex Dren + fólie Lithoplast Dren, nebo asfaltový pás Paragreene PV S50 odolný proti prorůstání kořínků květin a trav, či Graviflex 2000 + Preflex 2000), kterou je nutno pokrýt netlející geotextilií, na níž se ve vrstvě 5 až 10 cm nanáší zemní substrát tvořený půdou odlehčenou škvárou a keramzitem. Hmotnost vrstvy zeminy je po zálivce asi 50 až 100 kg/m2.Výsledek je velmi efektní, střecha v létě znatelně ochlazuje místnosti pod ní, v zimě funguje jako tepelná izolace. Klade však značné nároky na odolnost a pevnost izolací a vyžaduje dobře vyřešené spádování s odtokem přebytečné dešťové vody. Ta při dešti vyplavuje vápník a živiny ze substrátu, takže tyto složky je nutno průběžně doplňovat, aby pak namísto vysázených rostlin nepřevládly na střeše jen mechy a náletové plevele. Vodu odtékající po dešti či jarním tání je vhodné odvádět do vhodné nádrže a používat pak pro zálivku.Střecha by neměla být zcela plochá; optimální je sklon 10 až 20°. Cena závisí na zvolené skladbě vrstev, pěstebním substrátu a výběru rostlin, odborné firmy nabízejí založení takové „střešní zahrady“ od 1500 Kč/m2, včetně projektu, sazenic a práce je reálná cena 3000 až 4000 Kč/m2. Náročné je rovněž vypracování systému zavlažování (zpravidla pomocí postřikovačů s řiditelným úhlem dostřiku, popř. tzv. kapkovacími hadicemi).

Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Zelená střecha
Střechy a střešní krytiny – 4. díl: Zelená střecha

Publikováno: 5.7.2018, Autor: K. Štech (text a foto), PePa (foto), Profil autora: Redakce